Zdůvodnění prezidenta Alexandra Lukašenka o bombě v letadle, která mohla vybuchnout nad Běloruskem, označil za liché: „Jedná se o kriminální čin, protože nutit těsně před přistáním v jiné zemi přistát letadlo z cizí země, které má povolení k přeletu, a navíc stíhačkami, na to musí být závažný důvod. Ten závažný důvod nikdo nevysvětlil a alarm bomby považuji za naprosto lichý. Lukašenko tvrdí, že bomba mohla být aktivována nad Běloruskem, tak jestliže bych bral jeho slova vážně, pak riskoval, že bomba bude tímto krokem aktivována nad Běloruskem. A úplnou shodou okolností v letadle cestoval výrazný kritik tamního režimu, který byl označen za teroristu, a tudíž mu v Bělorusku hrozí trest smrti,“ řekl Benešík s tím, že za kriminální čin to, soudě podle reakcí řady jiných států, považují i ostatní.

Běloruské vězení jako trest smrti

Samotný trest smrti pro novináře Ramana Prataseviče je však pouze formálním označením, stejné nebezpečí mu podle místopředsedy KDU-ČSL hrozí i ve vězení: „Problém je, že v běloruských věznicích umírají za podivných okolností političtí vězni i bez toho, aby byli k trestu smrti odsouzeni. To riziko, že bude opravdu brutálně perzekvován a že s ním bude zacházeno naprosto špatně, je evidentní, protože tak je tomu ve stovkách tisíc případů odpůrců tamního režimu, kteří byli odsouzeni k daleko menším trestům,“ popsal. V této souvislosti připomněl případ běloruského představitele křesťanských demokratů Pavla Sevjarynce, který byl odsouzen k sedmi letům vězení. Ondřej Benešík se s ním jako křesťanský demokrat v Čechách několikrát setkal a intervenoval u běloruského velvyslance v České republice, aby alespoň podmínky, ve kterých Sevjarynec v běloruském vězení žije a které Benešík označil za hrozivé a děsivé po psychické i fyzické stránce, byly humánní. Rovněž se snažil využít jeho kauzu, aby si běloruský režim uvědomil, že o tom, co provádí vlastním občanům nepohodlným režimu, se v zahraničí ví.