Šik zmiňuje článek Rusko krvácí na Sahaře, kde se mj. píše: „Vojenské převraty v Mali, v Burkině Faso a v Nigeru a příchod Prigožinových hrdlořezů představovaly poslední kapku pro Francii, která proto předloni v listopadu po devíti letech ukončila svoji protiteroristickou operaci v Sahelu.“

A k tomu dodává: „Ne, neukončila, pane autore Hájku, Francouzi byli vyhozeni, protože za několik let se situace nezměnila,“ vzkazuje Pavel Šik redaktorovi zahraničního zpravodajství redakce iDNES.cz.

„Deník N oslavně napsal, že ukrajinská rozvědka se významně podílela na likvidaci žoldáků ze skupiny wagnerovců, kteří se dostali do obklíčení v Mali. A jak by asi ukrajinská rozvědka a povstalci bez amerického satelitního průzkumu získali informace? A co vůbec dělá ukrajinská rozvědka v Mali, nemá dost svých starostí doma?“ pokračuje Pavel Šik.

„Seznam najednou mluví o Mohamedovi Elmaouloudovi Ramadane, mluvčím prodemokratické koaliční strany CSP-DPA jako o někom, kdo je na správné straně a porazil ošklivé maliské vojáky a Rusy. Jistě, kdysi to byli především Tuaregové, kteří bojovali za svůj kousek země. Jenže to se změnilo již před lety, když pomáhali Francouzi. Nyní jsou to ale najednou zase prodemokratické síly, které s islamisty nemají ale vůbec nic společného, protože Rusové,“ glosuje Šik práci českých médií.

„Pro všechny, kteří jásají nad smrtí několika Rusů, by bylo dobře připomenout, že na té druhé straně jsou stále ještě ti samí islamisté, proti kterým kdysi bojovali i Francouzi,“ píše Šik. A že by bylo dobré říci, že to byla skupina Jama'at Nusrat al-Islam wal Muslimeen (JNIM) napojená na Al-Káidu, která na konvoj zaútočila, jak podle jeho slov asi omylem napsal Radio France Internationale.

„Mnozí se budou hádat, že podle videa jsou to Tuaregové, ale ti chlapíci, kterým nyní mnozí tleskají za zabití pár wagnerovců, vypadají velice podobně těm chlapíkům, kteří zabili přibližně 40 lidí při útoku na vesnici v centrálním Mali a o kterých psala Al Jazeera na začátku měsíce v článku s názvem Mali sužují etnicky založené ozbrojené skupiny napojené na al-Káidu,“ poukazuje Šik.

Od roku 2012 otřásá státem Mali násilí džihádistických rebelů napojených na Al-Káidu a na Islámský stát a na zločinecké organizace. Úplnou náhodou rok potom, co spojenci vletěli do Libye a podpořili rebely. Junta v Mali vedená plukovníkem Assimi Goitou převzala moc v roce 2020 s odkazem na neschopnost civilní vlády zastavit nepokoje.

Jenže poté, co junta v Mali vyhnala Francouze a vzala si na pomoc Rusy, to určitě najednou budou prodemokratičtí Tuaregové podporovaní Západem, kteří bojují proti té zlé vojenské juntě a proti Rusům. „Trochu to připomíná Afghánistán; dobrý Talibán, který bojoval proti Rusům; ale zlý Talibán, který bojoval proti Američanům, doplnil Šik.

V diskusi pak ještě citoval také ze zprávy OSN z roku 2023: Extremisté z Islámského státu za necelý rok téměř zdvojnásobili území, které v Mali kontrolují, a jejich rivalové napojení na al-Káidu těží z patové situace a vnímané slabosti ozbrojených skupin, které v roce 2015 podepsaly mírovou dohodu, uvedli ve své nové zprávě experti OSN. Skupina odborníků ve zprávě uvedla, že slepá ulička v provádění dohody – zejména odzbrojení, demobilizace a opětovné začlenění bojovníků do společnosti – posiluje pozici Džamá'a Nusrat ul-Islám wa al-Muslimin, napojené na al-Káidu, známé jako JNIM, v boji o vedoucí postavení v severním Mali. Skupina expertů uvedla, že teroristické skupiny, ozbrojené skupiny, které podepsaly dohodu z roku 2015, a kruhy nadnárodního organizovaného zločinu soupeří o kontrolu nad obchodními a pašeráckými trasami procházejícími severními regiony Gao a Kidal. Mali zůstává horkým místem pro obchod s drogami v západní Africe a mezi pobřežními zeměmi v Guinejském zálivu a severní Afrikou, a to v obou směrech.