Válka na Ukrajině prohloubila ještě více energetickou krizi v Evropě a nastolila palčivou otázku, zda se „starý kontinent“ zvládne odstřihnout od ruského plynu. V této souvislosti se pak v Česku znovu rozvířila diskuze o tom, zda těžbu uhlí v ostravsko-karvinských dolech (OKD) prodloužit či ji už definitivně ukončit.

V současné době funguje v OKD už jen jediný důl se dvěma velkými pracovišti, a to Důl ČSM, kde se má vytěžit v letošním roce asi 1,3 milionů tun koksovatelného uhlí a v prvním čtvrtletí roku 2023 pak dalších 450 tisíc tun. Přípravy na těžbu pro první měsíce roku 2023, po kterých by se měl i tento důl uzavřít, začaly právě v těchto dnech.

Původní plány na definitivní konec dobývání uhlí na Ostravsku, k čemu by mělo dojít na počátku příštího roku, ale nabraly po ruské agresi a následných ekonomických sankcích ze strany Západu vůči Moskvě, poněkud jiný směr. Vláda a Ministerstvo financí, které se svou firmou Prisko, nedávno převzaly ostravsko-karvinské doly po jejich finančním krachu u zahraničních společností, začaly uvažovat o prodloužení těžby a nechávají pro tento účel nyní zpracovat odbornou analýzu. Do rozšiřování těžby uhlí se však stát a ani hornické odbory zrovna nehrnou. 

„Stojíme před důležitým rozhodnutím, které musíme v následujících týdnech nezbytně udělat. Nejprve ale musíme dobře znát všechny okolnosti i možná rizika. Klíčových proměnných je hned několik. Ať už jde o další průběh ruské agrese na Ukrajině, cenu uhlí jako takového, dále pak všechna potřebná klíčová povolení a výkupy pozemků a také je nutné vzít v úvahu zajištění potřebných personálních kapacit s patřičným vzděláním a zkušeností,“ informoval k této problematice náměstek ministra financí Roman Binder, který má tuto záležitost na starosti.

Jeho slova pak ještě konkrétně upřesnil Tomáš Weiss, vedoucí oddělení Komunikace s médii na Ministerstvu financí (MF):  „Nevylučuje se žádný scénář dalšího vývoje a rozhodnutí v této otázce chceme učinit na základě kvalifikovaných dat. V tuto chvíli představenstvo společnosti OKD skutečně schválilo ukončení těžby v dubnu 2023. Protože MF chce v této otázce rozhodnout kvalifikovaně, zadalo v minulém týdnu OKD vypracování analýzy, na základě které bude chtít důkladně zvážit všechny okolnosti případného pokračování těžby i v dalších letech za účelem zajištění dostatečných dodávek uhlí zejména pro nejbližší topnou sezónu 2022/2023, ale i pro ty následující. Tato analýza by mohla být už připravená v červnu tohoto roku.“

Může se ještě obnovit těžba v zaniklých dolech?

Těžba uhlí na Ostravsku má více než stoletou tradici a ještě v nedávných letech byl na ní navázaný v tomto regionu nejen hospodářský život, ale i ten společenský. Proto u řady lidí v Moravskoslezském kraji ještě přetrvává určitá nostalgie nad uzavřením většiny dolů.

„Možná, že v současné době nastal čas do určité míry přehodnotit ukončení veškeré těžby uhlí v ostravsko-karvinském revíru. Loni se uzavřely další dva velké doly  - Darkov a důl ČSA, nicméně šachty ještě zasypané nejsou. To stejné platí i o frenštátském dolu, částečně zasypaný je zatím jen důl Paskov. I když práce na asanaci všech zaniklých důlních pracovišť stále pokračují, možná, že analýza, kterou nyní zpracovává OKD, nastolí i jiné možnosti,“ uvedla Jana Dronská, tisková mluvčí firmy Diamo. Tato společnost, kterou řídí Ministerstvo průmyslu a obchodu, má právě na starosti útlum dolů v ostravsko-karvinské uhelné pánvi.         

Hornické odbory: Nevíme, jestli stát zvládne zajistit přijatelné podmínky horníkům

Jestliže u některých bývalých zaměstnanců OKD, kteří například pracovali v dolech za minulého režimu, přetrvává určitý smutek nad zavíráním dolů, tak u současných pracovníků a členů hornických odborů se o tom už nedá vůbec hovořit. Lidé, kteří pracovali v několika posledních letech v OKD, kdy šachty patřily různým soukromým společnostem včetně těch od Zdeňka Bakaly, a zažili postupný ekonomický krach, kdy často neměli jistou práci ani slušnou mzdu za ní, se na pokračování těžby dívají už zcela jinou optikou.