Začneme-li to tolerovat, otrávíme studnice pravdy! Matematik Kechlibar důrazně varuje před tím, co se k nám blíží ze západních univerzit

29.09.2018 17:57 | Zprávy

Matematik a publicista Marian Kechlibar se ve svém textu na serveru Zdroj.cz zamýšlí, jestli je univerzita stále místem, kde vládne akademická svoboda, a zda debata jako střet názorů pomáhá studentům si své názory tříbit – nebo jestli se z akademické půdy stává prostředí, v němž jsou si všechny názory rovny, ale některé jsou si rovnější. „Nejen západní univerzity se mění v továrny na tabu. Celého toho vývoje se obávám,“ píše Kechlibar.

Začneme-li to tolerovat, otrávíme studnice pravdy! Matematik Kechlibar důrazně varuje před tím, co se k nám blíží ze západních univerzit
Foto: Archiv MK
Popisek: Matematik a publicista Marian Kechlibar

K zamyšlení jej kromě jiného dovedl například případ britského postgraduálního studenta Angelose Sofocleuse, který nasdílel na twitteru článek z novin The Spectator a vzápětí se ocitl ve velkých problémech. Tématem článku totiž byla otázka, zda je zločinem říkat, že „ženy nemají penisy“.

Reakce jeho vrstevníků byla totiž podle Kechlibara velmi tvrdá: byl vyloučen ze dvou univerzitních časopisů, ve kterých zastával funkci editora, a donucen rezignovat na pozici prezidenta studentské asociace Humanist Students, mezi jejímiž cíli je – ó ironie – ochrana svobody slova. „Naštěstí nemají studentští aktivisté možnost uvrhnout jej do žaláře či převýchovného tábora,“ poznamenal publicista.

Problém podle matematika je především v tom, že takový případ není ojedinělý. Anglosaské univerzity jsou tímto druhem agresivní identitární politiky prý zamořené „až na půdu“. „Původně americké specifikum se poměrně rychle rozšířilo do jiných anglicky mluvících zemí a nyní prosakuje přes jazykové bariéry i na evropskou pevninu,“ zdůraznil Kechlibar.

Například v České republice jsme první viditelný balonek prý mohli vidět v roce 2017, kdy studentská kandidátka Anna L. prosazovala na Filozofické fakultě UK zavedení „unisexových toalet pro osoby, jimž binární dělení nevyhovuje“. V podstatě šlo podle Kechlibara o doslovné převzetí myšlenek odněkud z Berkeley.

Podstata identitární politiky, která ovládla západní univerzity a dostává se i k nám, je prý v naprostém rozporu s ideálem univerzity jako místa vědění, kam se scházejí studovat a spolupracovat lidé bez rozdílu původu. „Základním parametrem člověka v takovém identitárním systému jsou jeho vrozené vlastnosti, podle kterých je zařazen do komplikovaného žebříčku ‚vzájemného útlaku‘, v němž černý stojí výše než bílý, žena výše než muž, gay výše než heterosexuál, muslim výše než křesťan,“ upřesnil matematik. A dodal, že bílý heterosexuální muž je prý jednoznačně viníkem všeho zla na planetě.

Kechlibar neskrývá své obavy z tohoto vývoje. V souvislosti s tím vzpomněl na své studium. Když studoval v 90. letech 20. století na Matematicko-fyzikální fakultě UK, nádhera těch let byla dána prý atmosférou téměř úplné tvůrčí svobody a tolerance. „Nikdo se nemusel obávat, že svým výzkumem či jen názory někoho urazí a bude hromadně šikanován, ponižován na internetu či dokonce vyhazován ze svých pozic,“ kroutí hlavou. Postavení v akademické obci se odvíjelo od výsledků práce, ne od sexuální preference, obliby u feministek nebo barvy kůže.

Začneme-li akceptovat identitářskou akademickou politiku, otrávíme brzy studnice pravdy, která dala naší civilizaci vyniknout nad ostatní. V anglosaském světě prý tento proces probíhá již dlouho a vidíme, že z univerzit se – skrze jejich absolventy – šíří do politiky nebo do korporátního světa. „Jedním z nejhorších rysů celé této kampaně, které její zastánci říkají hnutí za sociální spravedlnost, je schopnost neustále generovat nová a nová tabu,“ zmínil publicista s tím, že co se smělo říci před pěti lety nebo před rokem, už se nesmí.

„Západní univerzity se mění v továrny na tabu. Minimum, co můžeme udělat, je nemlčet k tomu,“ nabádá Kechlibar, podle kterého nikomu na světě neprospěje, stane-li se z akademického světa ekvivalent islámské medresy, kde vládnou nezpochybnitelná dogmata.

  • Původní zdroj ZDE

„Zatím bohužel ale nevidím ani to, že by se tento proces zpomaloval. Spíše naopak,“ uzavírá Kechlibar, jenž z toho z velké části viní i zvolení Donalda J. Trumpa americkým prezidentem, protože to akademické zastánce „social justice“ přivedlo k bezmocnému šílenství. A nemohou-li převychovat Ameriku jako celek, mohou o to více znásobit úsilí o převýchovu studentů, které mají pod svojí kuratelou a kteří jim nemohou jen tak uniknout.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: nab

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Poprask s registrací. Ministr nevěděl, teď hasí průšvih. V ODS řev, že je nikdo nebude volit

11:35 Poprask s registrací. Ministr nevěděl, teď hasí průšvih. V ODS řev, že je nikdo nebude volit

Evropská směrnice o audiovizuálních mediálních službách vzbuzuje značné rozpaky, zejména kvůli její …