V úvodu rozhovoru Dlouhý sdělil, že zcela jistě nás nečeká tak rychlý ekonomický růst jako v loňském roce. Je to však prý normální ekonomický cyklus, v němž zkrátka dochází ke zpomalení ekonomické aktivity. A to prý nejenom u nás, ale i v okolním světě. „My si stále myslíme, že přijde krize, ale ekonomický růst bude docela dobrý,“ doplnil.

„Chtěl bych tady ale jednoznačně odmítnout to, abychom se tak strašili. To musí přestat. Kdejaký ekonom nebo analytik po Novém roce začal říkat, že se zřítíme do nějaké nejistoty,“ kroutil Dlouhý nechápavě hlavou.

Samozřejmě přiznává, že existují různé vnější efekty, které v případě, že by na nás dopadly, mohlo by být hůř, než si myslíme. „Žádná velká krize nás ale nečeká! Jsem přesvědčen, že náš růst bude možná slabě pod tři procenta, ale pořád bude velmi solidní,“ uvedl a vyzval znovu odborníky, ať už se strašením skončí.

Obezřetní bychom měli být hlavně v tom, co je naše slabé místo. A sice že nedokážeme zvýšit hodnotu přidanou zpracováním. „Že naše výrobky nemají větší objem nejmodernějších technologií. Že jsou sice konkurenceschopné, ale jen v oblasti středních podniků,“ řekl.

Zároveň dodal, že středních podniků vyvážejících konečný výrobek s vysokou kvalitou tu moc nemáme. „Soustřeďme se hlavně na to, abychom jich tu měli více, a na vytvoření dobrých podmínek,“ uvedl Dlouhý, podle kterého jde o běh na dlouhou trať.

„Mezitím si užívejme, že jsme ekonomika, která od revoluce vzrostla a výrazně se zlepšila životní úroveň, i když si to lidé už asi nepamatují,“ připomněl.

Přesto by nám mnoho zemí v západní Evropě mohlo podle prezidenta Hospodářské komory závidět. Vyjmenoval, že máme nízkou nezaměstnanost, finance i zahraniční a obchodní vztahy pod kontrolou. „Kolik zemí v západní Evropě nám závidí. Buďme na to hrdí a uvědomme si také současně rizika budoucnosti a naše slabá místa,“ řekl.

Když se však podíváme směrem na západ, je zřejmé, že se v celosvětové ekonomice budou pohybovat různé nepředvídatelné proudy. Například ve Velké Británii stále ještě není jasno, zda nedojde na variantu tvrdého Brexitu. Poslanci nyní žádají náhradní plán brexitového vypořádání se.

Podle Dlouhého ani sami Britové nevědí, jak tento příběh dopadne. „Čím dál tím víc se ukazuje, jaká pitomost celý Brexit byl. Všichno ti, kteří by chtěli Británii z hlediska Brexitu, ať už u nás, nebo kdekoli jinde v Evropě, by si měli uvědomit, že jsme v Evropě na jedné lodi,“ uvedl i přesto, že sám vždy patřil k silným kritikům EU.

„Musíme si říct, že Evropu my potřebujeme jako celek, aby byla silná jak v konkurenci s USA, tak s Čínou,“ zdůraznil a doplnil, že to však neznamená, že by se Evropská unie neměla výrazně reformovat. „O to usilujme, ale vystupovat z EU je zbytečné, tím se jen oslabíme a britský příběh je toho jasným příkladem,“ míní Dlouhý.

Z ekonomických dopadů, které s sebou Brexit nejspíše ponese, má řada politiků, ekonomů, ale i běžných Britů velké obavy. Britská centrální banka například říká, že k ekonomickému poklesu dojde, ať už varianta Brexitu bude jakákoli.

Podle Dlouhého je zde stále intuitivní pocit firem, že ke tvrdému Brexitu nedojde, a firmy s ním zatím příliš nepočítaly. „I já věřím, že k nějaké dohodě by opravdu mohlo dojít. Když tu bude nějaká dohoda, bude rozumná a bude třeba kolem dohody, která byla uzavřená mezi Británií a zbytkem EU, Komisí, tak dopad na naše firmy nebude veliký, spíše téměř zanedbatelný,“ je přesvědčen.

„Samozřejmě tvrdý Brexit, který by v prvních dnech mohl vést nedejbože k nějakému kolapsu, třeba že by se úplně zastavily doprava, obchodní výměna a nebylo by jasné, co by se mělo dělat, pak může mít dopad krátkodobý a velmi negativní na celou evropskou ekonomiku. Potažmo i Českou republiku, ale ani zde by na ni podle výpočtu tvrdý Brexit neměl okamžitě nějaký super dopad,“ uzavírá prezident Hospodářské komory.