„To, na čem pracujeme, je otevřená koalice, což znamená, že se jedná o francouzsko-britskou iniciativu, ale mohu potvrdit, že několik evropských i mimoevropských zemí vyjádřilo ochotu se k takovému úsilí připojit, jakmile bude potvrzena,“ sdělil Macron regionálnímu tisku včetně deníků La Parisian a La Dépêche du Midi před virtuálním summitem, který v sobotu na podporu Ukrajiny uspořádal britský premiér Keir Starmer, že k takzvané koalici ochotných se připojí i další mírové síly. Žádná země se k tomu však ještě veřejně nezavázala.

Macron uvedl, že přestože Moskva tvrdí, že nasazení evropských vojáků na Ukrajině by představovalo další eskalaci konfliktu, Francie je připravena vyslat na Ukrajinu vojáky, ať už s tím Rusko souhlasí, či nesouhlasí. „Ukrajina je suverénní. Pokud požádá o přítomnost spojeneckých sil na svém území, není na Rusku, zda s tím bude souhlasit, nebo ne,“ řekl francouzský prezident.

Macron zdůraznil, že cílem nicméně není masové vyslání evropských jednotek na Ukrajinu. Jednalo by se pouze o „několik tisíc vojáků“ z každého národa, kteří by byli rozmístěni na klíčových místech a vedli výcvikové programy a „projevovali naši dlouhodobou podporu“, uvedl Macron. „Ukrajinci nemohou v žádném případě učinit územní ústupky, aniž by měli bezpečnostní záruky,“ dodal.

V rámci vojenské podpory Kyjeva Francie zvažuje dodávku dalších letounů Mirage 2000 a další vojenské techniky na žádost prezidenta Zelenského včetně dálkově ovládaných raket a bezpilotních letounů.

Macron také vyzval francouzské výrobce obranné technologie, aby posílili své pozice na evropských trzích a nabídli své produkty jako alternativu k americkým systémům. „Požádal jsem výrobce, aby zajistili, že v systémech, kde máme nejlepší výrobky, budeme moci oslovit evropské státy, které si zvykly nakupovat americké,“ svěřil se Macron. Specificky zmínil, že by měli evropským zemím, které obvykle kupují americké systémy jako Patriot, nabídnout francouzsko-italský systém SAMP/T. Pro ty, kteří preferují americké stíhačky F-35, by měl být atraktivní francouzský rafale.

Francouzský prezident též zmínil, že návrh na třicetidenní příměří, který Ukrajina přijímá, je „krokem, který sejmul tlak z Ukrajiny a přenesl jej na Rusko“. Zpochybnil ovšem, že by Rusko „upřímně chtělo mír“.

„Nepřímé hrozby, které zazněly, ukazují neupřímnost ruského závazku a v podstatě neochotu pracovat na skutečném míru,“ prohlásil prezident Francie.

Po nedávném virtuálním summitu, kde se sešlo 29 světových lídrů, britský premiér Keir Starmer oznámil, že plány na vyslání mírových sil na Ukrajinu po dosažení zprostředkované dohody vstupují do operační fáze. Starmer upřesnil, že vojenské vedení se sejde ve čtvrtek v Londýně k finalizaci plánů, které by podpořily mírovou dohodu a zaručily budoucí bezpečnost Ukrajiny.

Starmer obvinil Rusko z váhání v otázce příměří, které navrhl americký prezident Donald Trump, a poukázal na pokračující útoky Ruska, které odporují deklarovanému zájmu prezidenta Putina o mír. Varoval, že pokud Putin odmítne okamžité a bezpodmínečné příměří, země NATO by měly zvýšit tlak na Rusko, aby ho přiměly k jednáním.

„Abychom toho dosáhli, urychlíme naši vojenskou podporu, zpřísníme sankce vůči příjmům Ruska a budeme pokračovat v hledání všech zákonných cest, jak zajistit, aby Rusko zaplatilo za škody, které způsobilo Ukrajině,“ cituje Starmera britská stanice BBC.

„Budeme budovat vlastní obranu a ozbrojené síly Ukrajiny a budeme připraveni je v případě mírové dohody nasadit jako ‚koalice ochotných‘, abychom pomohli zajistit bezpečnost Ukrajiny na zemi, na moři i na obloze,“ dodal ke koalici ochotných.

Psali jsme:

Průvod Prahou za svobodné volby. Co se stalo v Rumunsku, mohou zopakovat i u nás

Nerudová u Moravce: Tuto zemi osvobodili Američané

Konec světového dolaru a původ covidu. Sprcha od profesora Jeffreyho Sachse

Pamětník Štefec: Současná armáda nemá s obranou společného vůbec nic