Zákulisí: Předvečer velké války. Trump do Bílého domu, plán za 100 milionů dolarů

13.07.2024 5:00 | Analýza

„Knockoutový úder“ pro Bidena? Izraelsko-americká miliardářka Miriam Adelsonová má plán za 100 milionů dolarů, jak pomoct Donaldu Trumpovi zpět do Bílého domu. Vdova po kasínovém magnátovi a republikánském „králotvůrci“ Sheldonu Adelsonovi, který kdysi vyzýval k jadernému úderu na Írán, se podle deníku The New York Times nejspíš stane největším finančním dárcem Trumpovy letošní volební kampaně. Výměnou za to prý Adelsonová po Trumpovi požaduje podporu izraelské anexe celého Západního břehu řeky Jordán. Tím to však nemusí končit. Profesor John Mearsheimer letos na jaře varoval, že Izrael by mohl chtít vtáhnout USA do války s Íránem.

Zákulisí: Předvečer velké války. Trump do Bílého domu, plán za 100 milionů dolarů
Foto: z internetu
Popisek: Donald Trump a manželé Adelsonovi

Politická organizace Preserve America, která usiluje o znovuzvolení bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa v letošních volbách, se chystá v létě utratit 61 milionů dolarů za televizní a digitální reklamu namířenou proti současnému prezidentovi Joe Bidenovi. Ten se po svém žalostném výkonu v první volební debatě na konci června propadl v průzkumech a nyní čelí tlaku z řad vlastní Demokratické strany na to, aby z blížícího se prezidentského klání odstoupil. Server Newsmax píše, že připravovaná reklamní kampaň, která má být zahájena začátkem letních olympijských her v době největší televizní sledovanosti, má za cíl skomírajícímu Bidenovi uštědřit „knockoutový úder“ a definitivně tak pohřbít jeho aspirace na další funkční období.

Hlavním sponzorem a klíčovým hráčem v pozadí organizace Preserve America je podle serveru Politico jedna z nejbohatších žen světa, izraelsko-americká miliardářka Miriam Adelsonová, vdova po kasínovém magnátovi Sheldonu Adelsonovi, který byl svého času médii označován za „králotvůrce“ Republikánské strany. Deník The New York Times koncem června informoval, že Adelsonová zvažuje vynaložit až 100 milionů dolarů na to, aby pomohla Trumpovi zpět do Bílého domu. Deník dále píše, že Adelsonová je v případě Trumpova volebního vítězství připravena stát se jednou z nejmocnějších soukromých osob s vlivem na americkou zahraniční politiku.

Miliardářka je prý v mnoha ohledech věrnou kopií svého zesnulého manžela Sheldona Adelsona, který se nikdy netajil svými prioritami. „Jsem člověk, kterému záleží jen na jednom tématu. Tím tématem je Izrael,“ prohlásil kasínový magnát v roce 2017. Adelson podporoval stavění židovských osad na okupovaných palestinských územích, ostře vystupoval proti vytvoření palestinského státu a jednou dokonce navrhl, aby Spojené státy shodily atomovou bombu na Írán. V roce 2020 nechal tento vlivný miliardář vypravit své soukromé letadlo pro čerstvě propuštěného izraelského špiona Jonathana Pollarda, pravomocně odsouzeného v USA za vyzvědačství, aby jej po odpykání 30letého trestu pomohl přepravit do Izraele, kde byl Pollard uvítán jako hrdina.

Ačkoli Adelson v otázkách domácí politiky tíhnul k liberálním pozicím, když například podporoval právo na občanství pro nelegální migranty, svými finančními dary ovlivňoval politické dění zejména v konzervativní Republikánské straně. Adelson tak v průběhu několika let daroval stovky milionů dolarů na volební kampaně americkým republikánským politikům, kteří se jezdili ucházet o magnátovu podporu do jeho luxusního resortu The Venetian Las Vegas. Tam, na setkáních přezdívaných jako „Adelsonovy primárky“, kandidáti přesvědčovali Adelsona a další finanční dárce z Republikánské židovské koalice o své náklonnosti k Izraeli. Newyorský PR manažer a Adelsonův známý Ronn Torossian jej v souvislosti s jeho filantropickými aktivitami na podporu Izraele označoval za „Rothschilda této generace.“ „Jsem proti tomu, aby se velmi bohatí lidé pokoušeli ovlivňovat volby… Ale dokud je to možné, budu to dělat,“ uvedl Adelson pro časopis Forbes v roce 2012.

Když Donald Trump v roce 2015 vstupoval do politiky s heslem „America First“ (Amerika na prvním místě), ostře se vymezoval vůči vlivným zákulisním hráčům Republikánské strany, které obviňoval z toho, že upřednostňují zájmy cizích států a lobbistických skupin před americkými národními zájmy. „Sheldon nebo kdokoli jiný - dalo by se říct Koch. Mohl bych je jmenovat všechny. Všichni jsou to moji přátelé, všichni do jednoho. Všechny je znám. Mají nad kandidáty v podstatě úplnou kontrolu," vysvětloval Trump v říjnu 2015. A dodal: „Nikdo jiný než americká veřejnost mě nekontroluje." Během své první prezidentské kampaně Trump v republikánských primárkách nešetřil kritikou vnitrostranické konkurenty za jejich ochotu přijímat štědré finanční dary od těchto vlivných zákulisních hráčů. Poté, co se objevily zprávy o tom, že Sheldon Adelson v prezidentských volbách podporuje republikánského senátora Marca Rubia, Trump napsal na tehdejší Twitter: „Sheldon Adelson chce dát Rubiovi velké peníze, protože má pocit, že z něj může udělat svou dokonalou malou loutku. Souhlasím!“

 

 

Poté, co Trump v primárkách drtivě porazil všechny své vnitrostranické rivaly, však k sobě s Adelsonem přece jen našli cestu. Podle již zmíněného newyorského PR manažera Torossiana, který osobně zná oba muže, tomu pomohla i Adelsonova náklonnost k Trumpově dceři Ivance a jejímu manželu Jaredu Kushnerovi: „Mít vedle sebe ortodoxní Židy, jako jsou Jared a Ivanka, a tolik lidí s podobnými zájmy, poskytlo Sheldonovi určitý komfort." Kasínový magnát nakonec v září roku 2016 přispěl Trumpovi na kampaň 25 milionů dolarů (více než jakákoli jiná fyzická osoba). Klíčem k získání Adelsonovy podpory měl být podle insiderů Trumpův příslib, že v případě svého vítězství zajistí přesun amerického velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. K tomuto historickému kroku, jenž Adelson považoval za symbolický vrchol své kariéry, nakonec za Trumpovy první administrativy skutečně došlo. Při otevírání nové ambasády pak Adelson nechyběl na slavnostním ceremoniálu v první řadě a „králotvůrce“ republikánů dokonce pro jistotu koupil bývalou rezidenci amerického velvyslance v Telavivském distriktu za 88 milionů dolarů, aby stížil případné budoucí snahy o návrat velvyslanectví zpět do Tel Avivu.

Přesun americké ambasády do Jeruzaléma však nebylo jediné rozhodnutí, kterým se Trump Izraeli (a tedy i Adelsonům) zavděčil. Bývalý americký prezident během svého prvního funkčního období dále uznal suverenitu Izraele nad okupovanými Golanskými výšinami, uzavřel palestinskou diplomatickou misi ve Washingtonu a prohlásil, že Spojené státy již nebudou považovat výstavbu židovských osad na Západním břehu Jordánu za porušení mezinárodního práva. Kromě toho zrušil dohodu s Íránem o omezování jaderného programu, nařídil atentát na předního íránského generála Kásima Sulejmáního a bombardoval ozbrojené síly Sýrie, kterou Izrael považuje za jednoho ze svých regionálních nepřátel. V roce 2020 Adelson daroval Trumpovi na znovuzvolení 90 milionů dolarů.

Nyní se Donald Trump uchází o přízeň Miriam Adelsonové, která zdědila impérium svého manžela po jeho smrti v roce 2021. Narodila se v Izraeli, kde podle deníku The New York Times také tráví většinu času. Má izraelské a americké dvojí občanství. V mládí dokonce sloužila v izraelských ozbrojených silách. V nejbližších týdnech a měsících plánuje štědrými finančními dary pomoct Trumpovi zpět do Bílého domu. Ve hře je prý až 100 milionů dolarů, které by z vdovy po Sheldonu Adelsonovi udělaly největší sponzorku Trumpovy třetí prezidentské kampaně. Zároveň se podle izraelského deníku Haaretz již vynořila spekulace, že miliardářka výměnou za svou přízeň tentokrát po Trumpovi požaduje podporu izraelské anexe celého Západního břehu řeky Jordán, který podle OSN patří Palestincům. Mluvčí Adelsonové však zprávu o existenci takových požadavků z její strany popřel.

Co je ovšem nepochybné, je, že Adelsonová očekává Trumpovu bezpodmínečnou podporu Izraele v rozrůstajícím se konfliktu na Blízkém východě. Válka v Gaze si podle nejnovější studie britského recenzovaného týdeníku The Lancet při započtení úmrtí v důsledku vyvolané humanitární krize zatím vyžádala až 186 tisíc obětí (cca 8% celkové populace pásma). Současný americký prezident Joe Biden od začátku konfliktu loni v říjnu poslal Izraeli vojenskou pomoc v hodnotě minimálně 12,5 miliard dolarů, přičemž jeho administrativa opakovaně vetovala rezoluce OSN volající po příměří. Biden, který je sám dlouholetým příjemcem štědrých darů od proizraelské lobby, však v posledních měsících vyzývá izraelské vedení k minimalizaci civilních ztrát a k zamezení další eskalace. Spojené státy dokonce v květnu Izraeli dočasně pozastavily jednu dodávku některých typů bomb, kterou se však nyní opět rozhodly židovskému státu poslat. Váhavý postoj současné administrativy je přisuzován zejména protichůdným tlakům, kterým Biden čelí. Zatímco sponzoři Bidenovy kampaně, jako je například izraelsko-americký miliardář Chaim Saban, jednoznačně podporují Izrael, voličská základna demokratů stále více sympatizuje s Palestinci. Nyní se navíc podle světových médií schyluje k izraelskému útoku na Libanon a otevření nové fronty proti tamnímu hnutí Hizballáh, jež je podporováno Íránem. Vzhledem k vojenské síle těchto hráčů se neočekává, že by Izrael dokázal zvítězit v rozsáhlé vojenské konfrontaci s nimi bez přímého zapojení USA. Nabízí se tak otázka, zdali v pozadí 100milionového plánu Miriam Adelsonové na zvolení Donalda Trumpa nemůže být snaha obsadit Bílý dům spolehlivěji proizraelským politikem v předvečer velké války.

O nebezpečí další eskalace konfliktu na Blízkém východě letos na jaře varoval americký profesor politologie z Chicagské univerzity John Mearsheimer v rozhovoru s novinářem Glennem Greenwaldem: „Myslím, že Izraelci by nás rádi dostali do války s Íránem, a vůbec si nemyslím, že by jim vadilo, kdyby se dostali do války s Hizballáhem. Ve skutečnosti se v prvních měsících války objevilo mnoho důkazů, alespoň v novinách, že Spojené státy říkaly Izraelcům, že nemohou zahájit válku proti Hizballáhu, protože existovaly důkazy, že Izraelci skutečně chtějí jít do války s Hizballáhem. Chtěli tento problém řešit vojensky. Jak víte, Izraelci věří v diplomacii velkého klacku. Věří, že mohou jiné skupiny a země mlátit velkým klackem po hlavě a dosáhnout svého. Málokdy to funguje, ale je to jejich modus operandi a myslím, že chtěli bojovat s Hizballáhem nejen proto, aby ho potrestali, ale také si myslím, že v tom viděli příležitost provést etnické čistky na Západním břehu Jordánu. Myslím si, že Izraelci hluboko v sobě vidí, že čím větší je válka, tím větší příležitost k etnickým čistkám, a to nejen v Gaze, ale také na Západním břehu, a jak víte, to je jejich konečný cíl; vyčistit Palestince z obou těchto území.“

 

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Adam Šesták

Paní poslankyně dotaz na vás zněl následovně. "Kdo ustanovil, že budou mít poslanci prázdniny."

Na to jste neodpověděla, jen jste se ze široka rozepsala. Mám možnost sledovat dění v poslanecké sněmovně v televizi. Ve vašem textu je toto:"což je proto, že jednání PS probíhá za přítomnosti členů Vlády". Vládu velmi často ale na jednání sněmovny nevídám. O mnohých poslancích nemluvě. Jste asi sku...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Svědectví, jak se v Kyjevě dělal Majdan: Sto obětí, pak bude Západ reagovat

20:03 Svědectví, jak se v Kyjevě dělal Majdan: Sto obětí, pak bude Západ reagovat

Ke střelbě do prozápadních protestujících na kyjevském Majdanu v únoru 2014 podle ukrajinského polit…