„Udržení stávávajícího stropu pro věk odchodu do důchodu na 65 letech by v příštích čtyřech dekádách znamenalo postupné navyšování deficitů důchodového systému až na čtyři procenta HDP ročně. Udržení konceptu čtvrtiny života v důchodu by tento problém naopak oddálilo a zmírnilo. Změna by řešila přibližně polovinu rozsahu problému do roku 2040, poté zhruba třetinu,“ uvedla Zamrazilová.

Důchodový věk v Česku každý rok roste o několik měsíců. Muži nyní chodí do penze asi v 63 a půl roku a ženy dřív podle počtu dětí. Ve 30. letech by se měla věková hranice pro obě pohlaví sjednotit a dostat na 65 let, kde ji stanovila v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců. Kabinet má ale v rocích, které končí čtyřkou a devítkou, situaci přehodnocovat a případně upravovat tak, aby člověk v penzi strávil čtvrtinu života. Pokud se podle Zamrazilové doba v důchodu odchyluje od čtvrtiny života o víc než jeden procentní bod, má ministerstvo práce změnu důchodového věku doporučit.

Zamrazilová poukázala na to, že nastavení důchodového systému má vliv i na střednědobý rozpočtový cíl, který stanovuje nejvyšší možnou úroveň strukturálního deficitu. Tento ukazatel se kvůli dlouhodobé nerovnováze důchodového systému od roku 2020 zpřísňuje. Česko nemá vyrovnaný rozpočet a hospodaří se schodkem. Pokud by se věk dál nezvyšoval a přijímala se opatření, která by výdaje ještě víc zvyšovala, střednědobý rozpočtový cíl by se zhoršil. „To by za současných předpokladů o vývoji strukturálního salda v nadcházejících letech znamenalo úplné vyčerpání manévrovacího prostotu fiskální politiky,“ dodala Zamrazilová.