Hned v úvodu si posteskl, že se příliš nelepší správa našeho státu. Blíží se sice den naší daňové svobody, ale podle Robejška se nejen u nás platí zbytečně vysoké daně. A změní to nějak elektronická evidence tržeb? „Problém tady, ale i v Německu je, že převládá tendence vše kontrolovat. Já chápu, že je třeba tu a tam nějaký šroubek utáhnout, ale tady máme těch šroubků příliš mnoho,“ varoval analytik.

Vyčpělý konzumerismus a nesplatitelné dluhy

Západní svět trpí podle Robejška tím, že zdejší vlády neustále věří liberálním ekonomickým modelům. „Otázka je, jestli má konzumní společnost ještě nějakou budoucnost. Má ji špatnou,“ konstatoval host. Tento systém totiž už lidi nemotivuje k další produkci a dalším nákupům. „Musíme se ptát, proč máme na trhu pětadvacet past na zuby nebo proč se kupují další a další mobilní telefony, aniž nemyslíme na to, zda využijeme všechny jejich funkce. A proč bychom si pak měli kupovat mobil osmnácté generace. Tyto příznaky podle mého ukazují, že je konzumní společnost vyčerpaná,“ varoval Robejšek.

Dalším problémem jsou dluhy Řecka. Ty jsou podle Robejška nesplatitelné, teď se jen bude muset lidem říct, že to tak je a že budou muset Řecko ještě velmi dlouho vydržovat. „Politici EU ho chtějí zachovat doslova za každou cenu, což bude stát miliardy. A svůj původ to má v tom, že už se tu investovalo příliš mnoho a politici nejsou schopni říci nahlas, že to byla chyba. „Evropská společná měna byla chybně nastavena, ale politici odmítají udělat změny, které jsou nutné. Místo toho zatěžuje své občany na generace dopředu,“ pokračoval ve vykreslování chmurné budoucnosti host.

Tohle všechno umožňuje bankovnímu průmyslu, aby dál profitoval z tohoto systému. „Jenže finanční průmysl se dostal do pozice, kdy může vydírat celou společnost,“ udeřil Robejšek. Politici bohužel prý neudělali nic, aby dostali tento finanční průmysl pod kontrolu. Naopak se neustále prohlubují rozdíly mezi bohatými a chudými státy, přestože do těchto států plynou peníze z kapes bohatších. Jeden stát dotuje druhý, což je podle Robejška velký hřích, jen znovu konstatuje, že se s tím nic nedělá. Řecko, ale i jiné státy do tak silného spolku, jako je eurozóna, nepatří.

Západní politici si mohou tak akorát trhat vlasy

„Ale když se politici na silvestra podívají, co za rok dokázali, tak si musejí rvát vlasy, protože musejí vidět, že se jim příliš nedaří plnit jejich záměry, a to i přes velké náklady, které na to vynaložili,“ míní Robejšek. „Zásadní problém je v tom, že by politici museli změnit vnímání společnosti,“ pokračoval. Nesmyslnost počínání politiků prý tkví v tom, že se snaží své státy a lidi vtěsnat do tabulek a vzorně společnost řídit. Jenže tak to není. Při pohledu shora svět nepůsobí jako uspořádaná struktura, ale jako hemžení, které lze ovlivňovat spíše tím, když zatlačíme na klíčové body, ne tím, že se budeme pokoušet ovládat celou společnost prostřednictvím dalších a dalších regulací.

Zle na tom je i Ukrajina, která podle Robejška neudělala mnoho, aby napravila svou situaci. Částečně oprávněně, protože vede válku s mocným sousedem, a částečně zbytečně. „Tamní politici dnes říkají: Západe, vezmi nás do NATO, vezmi nás do EU, a když už ne, tak nám alespoň permanentně posílej peníze,“ podal svůj pohled analytik. Západ to sice dělá, ale nedělá to tak, jak by asi bylo třeba, pokud už se ty peníze vůbec posílají.

Západ dnes také umírňuje své výroky vůči Rusku, přičemž podle analytika je to jediná možná cesta. „Politici mají své poradce, a pokud nepoznali, co přijde, co budou muset udělat, že není jiné cesty, než vyjednávat s Ruskem, že nelze harašit zbraněmi, to buď ukazuje na selhání západních politiků, nebo na záměr eskalovat tento konflikt. Protože za studené války se dařilo evropské integraci, jelikož existoval vnější nepřítel,“ připomněl Robejšek.