Cituje názor amerického centra Freedom House, že západní model liberální demokracie se aktivně šířil zhruba mezi roky 1990 a 2005, od té doby spíše vyklízí pozice. Naopak se šíří odpor k těmto hodnotám.

Alexandre del Valle upozornil, že v devadesátých letech se Západ snažil pod záminkou demokracie co nejvíce zkomplikovat život Rusku. V novém tisíciletí však Západ šokoval svými invazemi především muslimský svět, navíc se začínalo vzmáhat Rusko. „Západem zorganizované sametové a barevné revoluce, stejně jako vměšování v bývalé Jugoslávii, byly považovány za součást tajného plánu. Ve výsledku je tak dnes idea demokracie přijímána mnohem hůř než v 90. letech,“ píše politolog.

Takže zatímco v devadesátých letech se Západ nesl na vlně obliby a utiskované národy vzhlížely právě k němu, o čtvrt století později podle něj ostatní civilizace poznaly, že „Západ nenaplnil slibovaný ideál demokracie a místo ní představuje civilizaci neoimperialistickou, nafoukanou a nebezpečnou“.

Bombardování cizích zemí (dokonce bezpilotními letouny, což je považováno za vrcholnou zbabělost), krutá embarga ožebračující už tak chudé národy, to vše podle francouzského experta způsobilo, že Západ začal být vnímán spíše jako hrozba. Dokonce i mezinárodní právo, jehož se Západ dovolává, začalo být vnímáno spíše jako nástroj neokolonialismu.

CELÝ KOMENTÁŘ ZDE

V zemích mimo západní civilizaci to vyvolalo spíše zatvrzení a odmítnutí jakýchkoliv reforem. Po roce 2011 navíc všichni diktátoři mají před očima Muamara Kaddáfího, který ustoupil Západu, zřekl se jaderných zbraní a skončil zlynčován kdesi v poušti.

Alexandre del Valle připomíná, že o nutnosti skoncovat s povýšeneckými intervencemi hovořil už tolik oslavovaný Samuel Huntington, dnes totéž říká Donald Trump. To vše podle experta svědčí o tom, že je třeba začít pochybovat o dosavadní politice Západu. Hodnoty liberální demokracie je podle něj třeba oddělit od současné politiky, která je diskredituje na pouhé záminky imperiálních ambicí.

Navíc politolog varuje, že odpor proti Západu může být dlouhodobým trendem. Západ totiž dává najevo, že ztrácí pozici intelektuálního ukazatele, bez ohledu na to, že je stále lídrem pokroku v technologiích. „Globalizace má čím dál méně západní charakter: projevuje se vzepětím konfuciánství v Singapuru, hinduismu a kast v Indii, pravoslaví v Rusku nebo indiánských hnutí v Latinské Americe. Západ coby ukazatel směru ztrácí pozice,“ píše del Valle. Odmítání Západu podle něj může trvat dlouho – dokud bude vnímán jako civilizace s imperiálními tendencemi.