Téma migrace naplno zasáhlo do kampaně před slovenskými parlamentními volbami, které se budou konat 30. září. Slovensko totiž letos zaznamenalo výrazný nárůst nelegální migrace na takzvané balkánské trase, která vede ze Srbska přes Maďarsko a Slovensko dále do západní Evropy.

Za prvních necelých osm měsíců letošního roku slovenské úřady podle informací Deníku.cz odhalily 24 500 nelegálních migrantů. Za celý rok 2022 to přitom bylo necelých 11 000 běženců a v letech předtím jen menší stovky migrantů.

Podle policejního prezidenta Štefana Hamrana se 97 procent migrantů hlásí k Syřanům, které s ohledem na mezinárodní pravidla nyní nelze zadržet či vyhostit. Migranti ale na Slovensku nezůstávají a míří dále do západní Evropy a podle Hamrana se zatím neobjevil ani jeden případ, kdy by nelegální migrant byl zodpovědný za nějaký zločin.

Téma migrace i tak hýbe kampaní před parlamentními volbami. Expremiér Robert Fico ze situace viní současnou vládu. „Tato progresivní hloupá vláda, která se řídí principy Sorosovy migrační politiky, činí ze Slovenska základní tábor pro nelegální migraci,“ hřímal Fico při nedělní návštěvě obce Veľký Krtíš na jihu Slovenska, kde byla odhalena velká skupina migrantů.

Téma využil také další bývalý premiér Peter Pellegrini. „Primátor města marně žádá o pomoc stát a policejního šéfa Hamrana. Policejní prezident žádosti ignoruje a nekoná. Takhle to vypadá, když se stát nestará o bezpečnost vlastních občanů,“ uvedl Pellegrini podle informací Novinek.cz.

Za situaci ale podle všeho může být zodpovědný maďarský premiér Viktor Orbán. Ten totiž nechal v červnu propustit na 800 odsouzených obchodníků s uprchlíky, kteří si odpykávali trest ve městě Szombathely kousek od rakouských hranic. O propuštění vězňů informoval server AlJazeera.

Maďarské úřady využily opatření zvaného reintegrační vazba, které má umožnit méně závažným pachatelům získat svobodu před koncem trestu. Tak se dostaly na svobodu stovky pašeráků, kteří pocházeli převážně ze Srbska, Rumunska a Ukrajiny. Ti byli pozatýkáni v posledních letech, kdy Orbán zastával tvrdý postup vůči nelegálním migrantům přicházejícím balkánskou trasou. Po vyhození z vězeňského systému dostali pašeráci pokyn opustit Maďarsko do 72 hodin.

Krok maďarských úřadů Orbán nevysvětlil, rozhodnutí propustit stovky pašeráků lidí se ale nesetkalo s pozitivním přijetím ani v sousedním Rakousku a Slovensku, ani v Bruselu. „Je to maďarské suverénní rozhodnutí,“ odmítl kritiku ministr zahraničí Peter Szijjarto.

Důvodem může podle některých analytiků být Orbánova snaha vydírat Brusel, aby Maďarsku finančně pomohl v boji s nelegální migrací. „Maďarsko chrání evropské hranice a země před nelegálními přistěhovalci, pašeráky lidí, teroristy a zločinci od roku 2015,“ řekl Orbánův mluvčí Zoltan Kovacs s tím, že země si již nemůže nadále dovolit financovat boj s nelegální migrací bez přispění EU. „Brusel nám uhradil pouhé procento nákladů na tyto činnosti a dluží nám 650 miliard forintů,“ uvedl Kovacs.

Orbán však podle všeho cílí na opětovné rozmrazení finančních prostředků ve výši 35 miliard eur, které EU pozastavila kvůli nedostatkům v právním státu, omezování akademických svobod a práv LGBTQ. Existuje podezření, že propuštění vězňů by mohlo být součástí snahy přimět Brusel k vydání těchto peněz nebo alespoň jejich části.

Maďarsko navíc podle Kovacse zvažuje propuštění dalších dvou tisíc zahraničních pašeráků lidí, kteří jsou v maďarských věznicích. „Institut reintegrační vazby byl rozšířen a realizace rozhodnutí probíhá,“ uvedl Kovacs.

Jiným důvodem by mohla být snaha ovlivnit volby v některých evropských zemích, kde by problémy s migrací posílily vyhlídky nacionalistických pravicových stran, ať už jde o AfD v Německu, Stranu svobody Herberta Kickla v Rakousku nebo Směr-SD Roberta Fica na Slovensku. V případě slovenských voleb se první výsledky zvýšené aktivity pašeráků aktuálně dostavují.