„Největší britský vývozní artikl angličtinu by mohli po brexitu v srdci Evropy zakázat,“ uvedl deník Times. Angličtina je v Unii jednacím jazykem číslo jedna, domlouvají se jím takřka všichni. Nicméně jako svůj primární národní jazyk si ho v dosavadní osmadvacítce zaregistrovala jen Velká Británie. To znamená, že po jejím odchodu by měl být automaticky vyškrtnut.

Přestože angličtina slouží k běžnému, každodennímu dorozumívání i na Maltě či v Irsku, obě země si v rámci EU zvolily coby národní jazyk jiné řeči: maltštinu a gaelštinu.

V Bruselu je zaregistrováno třiadvacet oficiálních jazyků, v denním provozu se ale nejvíce používá angličtina, francouzština a němčina. Záhy po hlasování, v němž se Britové vyslovili pro odchod z Evropské unie, se někteří nechali slyšet, že dominance Shakespearova jazyka by v sídle Unie měla skončit.

Jiní naopak považují vyškrtnutí angličtiny za bláhové, až scestné. „Existuje řada členských zemí, jež se dorozumívají anglicky, a je to světový jazyk, který všichni akceptují,“ řekl kupříkladu německý komisař Günther Oettinger.