Matuštík v minulosti vystupoval jako žena, nyní o sobě hovoří v mužském rodě. A to již dva roky, od svých 26 let. Nepoužívá experimentální zájmena typu "one", protože je dle svých slov příliš konzervativní. Mluví ale o sobě jako o nebinárním. Nebinární lidé přizpůsobují i svou češtinu. Například střídají rody, onikají nebo vytvářejí právě zcela nová zájmena.

„Není to tak těžké, jakmile si to zažijete. V okolí mám víc lidí, u kterých hned nepoznám jejich pohlaví, když se na ně podívám, tak odposlouchám, v jakém rodě o sobě hovoří,“ uvedl Matuštík, jenž se sám českým jazykem zabývá i po profesní stránce. „Já o sobě mluvím v mužském rodě a většinou si toho druhý člověk všimne a zeptá se,“ poznamenal, že kolegy a kolegyně nechává, aby si sami rozhodli, jak s ním budou hovořit.

Oproti tomu jeho kolega se snaží rodu vyhýbat úplně. „Když se i moje okolí vyhýbá rodu ve spojitosti se mnou, tak je to pro mě příjemné. Je mi ale jasné, že na to náš jazyk není úplně vhodný, takže se nijak nezlobím, když pro mě nějaký rod lidé použijí,“ uvádí student královéhradecké pedagogické fakulty. Podle svých slov jej někteří vyučující oslovují ženským rodem, někteří mužským. On sám vnímá češtinu jako limitující a tak je pro něj osvobozující angličtina, kde se pro nebinární osoby ujalo zájmeno they a them. A co na nebinaritu říká rodina? Příliš ji prý nechápe.