Záruky pro Putina, řekl Macron. A začaly se dít věci

05.12.2022 8:10 | Ze sítí

Francouzský prezident Emmanuel Macron o víkendu prohlásil, že při případném mírovém vyjednávání s Ruskem se musí vzít v potaz i ruské požadavky na bezpečnostní záruky ohledně NATO. A vyvolal tím pobouření. Nejen mezi ukrajinskými představiteli, ale i mezi českými. Zejména z řad lidovců přišly posměšky a odsouzení, například od jejich předsedy Mariana Jurečky. Ovšem ozvalo se také, že Macron je realistický politik a Jurečka „tajtrlík“.

Záruky pro Putina, řekl Macron. A začaly se dít věci
Foto: Jan Rychetský
Popisek: Francouzský prezident Emmanuel Macron ve své pracovně

Francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotu řekl, že budování bezpečnostního uspořádání v Evropě vyžaduje vyřešit otázku záruk pro Rusko. „To znamená, že jedno z klíčových témat, které musíme vyřešit, jak prezident Putin vždy opakoval, je obava, že NATO dojde až k jeho dveřím a že budou poblíž umístěny zbraně ohrožující Rusko,“ řekl Macron dle Reuters a dodal, že to bude jedno z témat, až se Rusko vrátí k jednacímu stolu, spolu s tématem, jak ochránit spojence a členské státy.

Na jeho slova už pobouřeně reagovali ukrajinští představitelé, například Mychajlo Podoljak, poradce prezidenta Zelenského, který prohlásil, že civilizovaný svět potřebuje záruky od barbarských záměrů poputinovského Ruska. „To bude možné až po tribunálu, odsouzení původců války a válečných zločinců, nařízení velkých reparací a krvavého označení u ruských elit, kdo za to může,“ prohlásil.

I v Česku vyvolala Macronova slova negativní ohlasy. Zejména u lidovců. Jejich předseda označil Macronova slova za špatný vtip. „Jaké záruky bychom měli dávat my Putinovi? Dle mého mu musíme dát jedinou jistotu, že někoho bezdůvodně napadnout, chovat se jak teroristický stát a vydírat se safra nevyplácí, někomu takovému již nelze nikdy věřit!“ uvedl ministr práce a sociálních věcí.

Ozval se také poslanec Ondřej Benešík, předseda Výboru pro evropské záležitosti a člen zahraničního výboru. Ten souzněl s Podoljakem, že jediná záruka bude mezinárodní soud pro zločiny Ruské federace vůči Ukrajině v čele s Putinem a jeho kliky.

„Prezident Macron říká, že Západ by měl poskytnout Rusku bezpečnostní záruky. To zní dobře. Pojďme podepsat dokument. Udělejme to v Bukurešti. Můžeme tomu říkat memorandum. Rusko se bude muset zbavit všech svých jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky,“ navrhl pak europoslanec Zdechovský, byť návrh není z jeho hlavy, jak sám přiznal.

Jurečkova slova ovšem komentoval velice krátce europoslanec Ivan David z SPD, který míní, že Macron je realistický politik a Jurečka „tajtrlík, který uvěřil vlastní propagandě“.

Ozvali se také politici už mimo funkci. Bývalý poslanec za KDU-ČSL Ivan Gabal uvedl: Pokud nezačneme definovat parametry poválečného vývoje i pro Rusko a tuto agendu formulovat my, začne se tak dít přes naše hlavy a jinak, než naše zkušenost a bezpečnost vyžadují. I to je podpora Ukrajiny a bezpečnostní zájem východního křídla EU.“

Zprávu nemohla ignorovat ani bývalá ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. „Macron chce záruky pro Rusko. Neumí si představit vítězství a osvobození Ukrajiny a svět bez Putina. Umíte si představit vítězství Ruska? Vítězství Ruska je možné v hlavách Putina a Macrona. Je to folie à deux – šílenství ve dvou. Telefonáty jsou nakažlivé,“ prohlásila okolo druhé hodiny ranní v neděli.

Macron zarmoutil také proevropského aktivistu Tomáše Peszyńského, který jeho slova považuje za další důkaz toho, že by mělo být zrušeno právo veta v Evropské radě. „Macron sekal několik měsíců latinu a už zase řekl blbost, že ‚musíme garantovat bezpečnost Rusku‘. Všichni asi tušíme, že to, co musíme garantovat je bezpečnost zemí vedle Ruska. Nejvíc mě na tom štve, že tyhle výroky odrazují lidi od posilování EU, protože lidi říkají: S těmahle máme budovat společnou bezpečnost? Jenže tento týden proběhl i jiný výrok jiného politika, a to finské premiérky Marin, která řekla, že Evropa není dostatečně silná.

EU tedy není jen Macron, ale je i Marin. Tak jsem se naštval a spočítal si to na kalkulačce. Když zrušíme veto, můžeme kvalifikovanou většinou Francii klidně přehlasovat a dokonce ji můžeme přehlasovat i když se spojí třeba s Německem. Samozřejmě Francie má právo získat si pro svůj názor spojence a tu kvalifikovanou většinu zmenšit, ale to samé můžeme dělat i my. Takže konec veta ani není konec diskuse v EU nebo konec hledání kompromisu. Ale umožní nám hledat, jestli EU je Macron nebo Marin. Je to pouze pojistka proti bláznivým nápadům, ať jsou z Budapešti nebo Paříže. Ano, můžeme EU udělat silnou i s Francií. Dokonce i s Orbánem.“

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: kas

MUDr. Ivo Trešl byl položen dotaz

očkování

Vážený pane doktore, ráda bych využila možnosti se vás zde zeptat na jednu věc. Když se nechám očkovat proti černému kašli, znamená to, že ho nemůžu dostat nebo je to jak s vakcínou proti covidu? A ještě na jak dlouho mě případně očkování proti nákaze ochrání? A když už jsem nakousla téma covid, pro...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Konečně někdo pojmenoval, o co jde: , Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusesmatri , 05.12.2022 13:22:34
"Předseda hlavní polské vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński v sobotu odsoudil údajnou nadvládu Německa v Evropě. Západního souseda Polska obvinil, že se snaží mírovými způsoby uskutečnit “plány, kterých chtěl kdysi dosáhnout vojenskými metodami”. Na zakládající schůzi skupiny Bilderberg bylo potvrzeno to, o čem bylo rozhodnuto už v době, kdy bylo jasné, že ani Hitler v Rusku nepochodil, a sice, že se počká 50 let než se zapomene na zvěrstva fašismu a poté na Rusko proběhne nové tažení - tentokrát, ale tzv. sametově. A sametově se jede už od rozpadu Sovětského svazu, po kterém následně bývalé země SSSR vstoupily do NATO tak, že západní hranice Ruska je od severu (Litva, Totyšsko, Estonasko) až k jihu (Gruzie,Ázerbájdžán) takřka celá posetá zakládnami NATO (zatímco po Varšavské smlouvě už není ani stopy) a zbyly dvě hlavní země, o které právě běží: Bělorusko a - Ukrajina! Lukašenko sice lavíruje, ale zatím dobré, zatímco na Ukrajině se chléb láme nikoliv od 24.2.2022, ale od Majdanu 2014. A jak to souvisí s Německem? Německo je vůdcem EU, kromě toho v Bruselu, tedy v EU, bylo v roce 2018 slavnostně otevřeno nové sídlo NATO: A Putin vidí, jak se NATO přibližuje snad až k Moskvě, což je přesně to, o čem mluvil Macron, ale trefně promluvil právě i Kaczynski. Zvláštní náhoda je, že dnes je výročí historicky první porážky Hitlera, když byl v roce 1941 od Moskvy hnán až do Berlína. Evropa i celý svět se tehdy radovaly, dnes historii opakují.

|  7 |  0

Další články z rubriky

Když se to hodí, prosazují lidská práva. Když ne, tak celistvost. Profesor chce skoncovat s dvojím metrem Západu

17:20 Když se to hodí, prosazují lidská práva. Když ne, tak celistvost. Profesor chce skoncovat s dvojím metrem Západu

„Mezinárodní řád založený na pravidlech“, který bývá prezentován jako spojení mezinárodního práva a …