„Nejsem epidemiolog ani lékař. A Lékaři bez hranic zatím v této epidemii nezasahují. Takže ty naše operace jsou vždy postavené na tom, že ty lidi léčíme, že jsou to naši pacienti, potom o tom mluvíme. Ale určitě můžeme mluvit, jak my tu situaci vidíme, jak vidíme i ty třeba další epidemie,“ řekl úvodem Gruber. 

Jak vnímá skutečnost, že Světová zdravotnická organizace vyhlásila globální stav zdravotní nouze? „Ono to pomáhá z hlediska financí, z hlediska dalších opatření. Není to tak, že by doporučení Světové zdravotnické organizace byla závazná. Obecně k té epidemii: Myslím, že se pohybujeme mezi dvěma extrémy. Někdo to nazývá hysterií, což si myslím, že rozhodně není v pořádku, už třeba z hlediska úcty k těm nakaženým a úcty k těm zemřelým. A k tomu, že vlastně ten virus neznáme. My vlastně pořád nevíme... Víme o něm velmi málo, a nevíme, co bude dál,“ podotkl s tím, že toto však není jediná epidemie ve světě. Hovořil například o epidemii spalniček, eboly, tuberkulózy i horečky dengue. 

Své pak Gruber řekl k čínskému zdravotnictví, které podle něj udělalo velký pokrok. „Není tam potřeba žádný zásah zvenku. Ve chvíli, kdy se vám jakákoliv epidemie dostane do země, která už před tím příchodem má třeba velmi oslabený zdravotní systém, rozvrácený ať už konfliktem nebo čímkoliv jiným, tak ta situace je úplně jiná a v tu chvíli většinou je právě potřeba ta pomoc zvenku,“ míní Gruber. 

„Je bezesporu ale jasné, že čínský zdravotnický systém je přetížený, i když, co jsem četl, tak oni ho výrazně posílili, skutečně tisíce členů personálu. A tam je strašně důležité získat za prvé důvěru toho personálu, protože pokud chcete tuto epidemii zvládnout, tak primárně oni musí být v bezpečí, a zároveŇ získat důvěru té populace. Pokud nemáte důvěru populace, tak ta epidemie se v zásadě nedá nikdy zvládnout. Tam je možná důležité vysvětlit, proč je ta důvěra tak zásadní: Za prvé je vůbec důležité, aby lidé tomu systému věřili natolik, že ve chvíli, kdy jsou nakaženi, tak přijdou do těch zařízení, neskrývají se, což možná zní absurdně, ale v řadě epidemií se to dělo. A potom je vlastně důležité, že často pro zvládání té epidemie je zásadní, aby vám lidé sdíleli kontakty. A ve chvíli, kdy tu důvěru nemají, tak je to velmi těžké, získat informace,“ řekl.