Sahra Wagenknechtová, která začínala v levicové politice, se v poslední době profiluje jako vůdkyně nové populistické strany a často vystupuje s názory, které se dle serveru POLITICO zdají být více pravicové než levicové. „Její názory a sžíravé útoky na levicový mainstream jí ve skutečnosti získaly mnoho obdivovatelů krajní pravice,“ uvádí redaktor zpravodajského serveru a připomněl, že politik pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) Björn Höcke Wagenknechtovou během loňského projevu v Drážďanech vyzval, aby se připojila k AfD.
Wagenknechtová namísto toho založila vlastní stranu – Aliance Sahry Wagenknechtové (BSW). Nová strana Wagenknechtové dle POLITICO slučuje prvky levicového a pravicového diskurzu a zaujímá pozici, která spojuje odpor vůči establishmentu s některými tradičně pravicovými postoji, čímž narušuje tradiční levicově-pravicové rozdělení.
„Vzhledem k tomu, že zavedené strany v Evropě ztrácejí vliv, roztříštěná politická krajina usnadňuje politickým podnikatelům, jako je Wagenknechtová, vykolíkovat si nové území,“ píše se v článku, který o Wagenknechtové hovoří coby o povstalkyni podněcující vzpouru proti politickému mainstramu. Sama Wagenknechtové o své ideologii hovoří coby o „levicovém konzervatismu“.
Podle redaktora daného zpravodajského serveru Wagenknechtová kritizuje „levičáky životního stylu“, které obviňuje z vnucování svých morálních standardů běžným lidem. Její politika zahrnuje ostřejší postoje vůči imigraci a kritiku ekologické politiky německých Zelených. Taktéž vyjadřuje nesouhlas s německou vojenskou podporou Ukrajině a v minulosti kritizovala vládu za její přístup k pandemii COVID-19 a migraci.
Dle POLITICO však Wagenknechtová není jedinou političkou, která smazává rozdíly mezi pravicí a levicí. Nemálo podobná je dle redaktora Jamese Angelose například francouzské pravicové lídryni Marine Le Penové.
Wagenknechtová ovšem na jeho dotaz, zda vidí podobnost mezi sebou a Le Penovou či jinými „radikálně pravicovými stranami“ reagovala šokovaně. Odpověděla, že takové strany skutečně nezastupují „takzvané malé lidi“. Naopak, řekla, že to je její značka politiky, která se zaměřuje na boj proti ekonomické nerovnosti a zároveň, jak řekla, zastává sociální politiku, která podporuje „tradice, stabilitu a bezpečnost“.
„Jsou to zcela legitimní lidské potřeby a v určitém okamžiku přestaly levici zajímat,“ řekla Wagenknechtová. Ze vzestupu krajní pravice obvinila německého kancléře Olafa Scholze. „Je to přímý důsledek neuvěřitelné frustrace a rozhořčení ze špatné politiky.“
BSW je obzvláště oblíbená ve východním Německu. Dle slov Wagenknechtové to souvisí s dědictvím východního Německa k odporu vůči autoritářství. „Východní Němci jsou dnes obzvláště citliví, když si uvědomují, že je chcete vzdělávat, že je chcete učit, že chcete omezovat jejich svobodu,“ řekla Wagenknechtová při rozhovoru s redaktorem POLITICO. „To je také trochu dědictví východního Německa, dědictví ve smyslu určitého odporu a shovívavosti, které lidé tehdy získali.“
Během září se v Durynsku, Sasku a Braniborsku – ve třech spolkových zemí na území bývalého východního Německa budou konat zemské volby. V Sasku je očekávána výhra Alternativy pro Německo (AfD) s 30 %, jak vyplývá z posledních průzkumů, které citoval týdeník Spiegel. Aliance Sahry Wagenknechtové by v Sasku získala 15 %. Veřejnoprávní společnost Deutsche Welle o AfD i BSW píše coby o „dvou přátelích pro Rusko“.
Redaktor POLITICO o Němcích z bývalého Východního Německa píše coby o sociálně konzervativnějších voličích, kteří mají tendenci být ostražitější vůči imigraci a jsou stále více nostalgičtější vůči Rusku. Proruské nálady Wagenknechtová údajně využívá.
„Zásadně odmítáme řešení konfliktů vojenskými prostředky. Jsme proti tomu, aby stále více zdrojů proudilo do zbraní a vojenské techniky místo do vzdělávání našich dětí, výzkumu technologií šetrných k životnímu prostředí nebo do našich zdravotnických a pečovatelských zařízení,“ uvádí se ve volebním programu BSW.
NATO a USA pak obviňuje z nestability a války: „Vojenská aliance, jejíž vedoucí mocnost v posledních letech napadla pět zemí v rozporu s mezinárodním právem a zabila v těchto válkách více než 1 milion lidí, podporuje pocity ohrožení a obranné reakce, a přispívá tak ke globální nestabilitě.“
Cílem BSW je dle volebního programu „nezávislá Evropa suverénních demokracií v multipolárním světě“ nikoliv bloková konfrontace, v níž je Evropa „drcena mezi USA a stále sebevědomějším novým mocenským blokem kolem Číny a Ruska“.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Alena Kratochvílová
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.