Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a na zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Marii Lvovou-Bělovou, které obviňuje z údajných únosů ukrajinských dětí do Ruska. „Dnes 17. března 2023 přípravná komora Mezinárodního trestního soudu vydala zatykače na dva jednotlivce v souvislosti se situací na Ukrajině: pana Vladimira Vladimiroviče Putina a Marii Alexovnu Lvovou-Bělovovou.

Existují opodstatněné důvody domnívat se, že prezident Putin za zločiny osobně nese odpovědnost, “ oznámil ICC v pátek v tiskovém prohlášení. V obvinění se píše, že ruské vedení mělo organizovat deportace nezletilých Ukrajinců do převýchovných táborů na ruském území, čímž mohlo dojít ke spáchání zločinu protiprávního přesunu obyvatelstva podle Římského statutu.

Zpráva vzbudila ve světě smíšené, rozporuplné reakce.

Moskva obvinění odmítá z hlediska právního i faktického. Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Lvová-Bělovová prohlásila, že její úřad jen pomáhá ukrajinským dětem z válečné zóny najít nový domov. Rusko navíc považuje zatykač za právně irelevantní vzhledem k tomu, že nikdy neratifikovalo Římský statut, z nějž tato entita odvozuje svou legitimitu a působnost. „Rusko, stejně jako mnoho jiných států, neuznává jurisdikci tohoto soudu. V souladu s tím jsou všechna jeho prohlášení pro Ruskou federaci z právního hlediska neplatná,“ připomenul mluvčí ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Peskov. Jurisdikci ICC dále neuznávají např. Spojené státy, Izrael, Čína a Ukrajina.

Ačkoliv právě USA samy Římský statut nikdy neratifikovaly a jurisdikci Mezinárodního soudu neuznávají, americký prezident Joe Biden vydal prohlášení, v němž označil zatykač za „oprávněný“.

Podle amerického federálního zákona z roku 2002 jsou ozbrojené síly USA zmocněny použít vojenské prostředky k osvobození amerického občana či občana spojeneckého státu, který by byl soudem z Haagu zadržován. Když v roce 2020 prokurátor ICC začal vyšetřovat možné válečné zločiny spáchané americkými okupačními silami v Afghánistánu, USA uvalily sankce na osoby podílející se na vyšetřování a na jejich rodiny, včetně zmrazení jejich bankovních účtů.

Právní problematiku okolo zatykače, jejž ICC vydal na ruského prezidenta, rozebral právník Pavel Hasenkopf na svém facebooku. Uznávaný odborník na mezinárodní právo a někdejší poradce prezidenta Václava Klause, který v minulosti také působil na mezinárodněprávním odboru ministerstva zahraničních věcí, považuje „zatykač na Putina“ za pouhé „plácnutí do vody“ ve snaze připoutat k sobě pozornost a za „počátek konce Mezinárodního trestního soudu“.

Hasenkopf ve svém textu rozebírá poválečnou historii mezinárodního práva trestního a připomíná, že zatímco tribunál v Norimberku či soudy pro Rwandu a bývalou Jugoslávii byly soudními organy ad hoc zřízenými vítěznou stranu pro jeden konkrétní konflikt, ICC v Haagu je prvním soudem tohoto typu, který má ambici tu být napořád. Právě v celém tomto konceptu permanentního mezinárodního trestního soudu spatřuje Hasenkopf základní problém, který označuje jako „mezinárodněprávní idealismus.“

„Naprostá většina lidí, co se rozhodne studovat mezinárodní právo, tak dělá z idealistických pohnutek (svého času i já). Jsou to lidé, kteří mají pocit, že mezinárodní systém je a zůstane nedokonalý, dokud nebude vytvořen systém celosvětové vlády, pokud to nedostane nějakou ‚hierarchickou korunu‘. Ano, lidé, kteří jdou studovat mezinárodní právo, tak z velké části činí ve snaze mezinárodní právo zničit a nahradit jen nadnárodním právem. Jsou to lidé, kteří mocenskou pyramidu, která má více vrcholů než jen jeden, vnímají jako něco nedokonalého či dokonce nežádoucího a chtějí nastolit systém s jediným mocenským, celosvětovým vrcholem. Jsou to lidé, co si přejí světový stát,“ komentuje Hasenkopf.

Právě zastánci tohoto „mezinárodněprávního idealismu“ prý stáli za vznikem ICC v 90. letech. Hasenkopf však v jejich modelu spatřuje hned několik zásadních problémů. Vzhledem k tomu, že tento permanentní soud není vázán na žádnou konkrétní válku, jeho aktivity jsou poháněny tím, že se za každou cenu snaží být nějak užitečný, což vede k tomu, že na sebe jen připoutává pozornost politickým aktivismem. Expert na mezinárodní právo navíc připomíná, že jurisdikci ICC neuznává řada významných států, včetně USA, Číny, Indie a Izraele. „Problémem toho soudu – objektivně – je, že nemá k ruce žádnou policii či dokonce armádu, která by předváděla obžalované jak na běžícím pásu. Tenhle soud může jen štěkat,“ vysvětluje Hasenkopf.

„Zatykač na Putina“ podle právníka Pavla Hasenkopfa jen demonstruje bezmoc Mezinárodního trestního soudu v Haagu a „ukazuje, že cesta permanentního mezinárodního trestního soudu byla od počátku vadná“.

Naopak Robert Fremr, český soudce, který působil u Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu, považuje zatykač na Vladimíra Putina za významné gesto, že nikdo není nedotknutelný.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Článek obsahuje štítky

Čína , Izrael , Rusko , Ukrajina , USA , Pavel Hasenkopf , ICC

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: AKS

FactChecking ^BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat