Válka na Ukrajině trvá již půl roku a za tu dobu se nashromáždila celá řada výzev ke stíhání prezidenta Vladimira Putina z válečných zločinů.

Na začátku dubna vyzval například k trestnímu stíhání Putina americký prezident Joe Biden. Stalo se tak poté, co byly v ukrajinské Buči nalezeny masové hroby se svázanými těly ukrajinských civilistů. Rovněž Jake Sullivan, americký poradce pro národní bezpečnost novinářům řekl, že existují čtyři hlavní zdroje důkazů, informoval server iDNES.cz.

Hlavní žalobce Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karim Khan pro CNN Politics uvedl, že právo hovoří jasně. „Je zločin úmyslně útočit na civilisty a civilní objekty, ale zádrhel je ve shromáždění důkazů a v celém procesu, který se musí odehrát,“ dodal.

„Přezkoumal jsem závěry úřadu vyplývající z předběžného zkoumání situace na Ukrajině a potvrdil jsem, že existuje rozumný základ pro zahájení vyšetřování. Existuje rozumný důvod se domnívat, že na Ukrajině byly spáchány jak údajné válečné zločiny, tak zločiny proti lidskosti v souvislosti s událostmi, které již byly posouzeny během předběžného zkoumání úřadem,“ uvedl prokurátor Khan podle informací serveru HlídacíPes.org

Také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský hned po začátku invaze prohlásil, že by Vladimir Putin měl být postaven před Mezinárodní trestní tribunál. Protože „bezprecedentní rozpoutání války poprvé od konce druhé světové války na evropském území představuje hrubé porušení všech norem mezinárodního práva“.

Jak ukazuje vývoj situace na energetickém trhu i v rámci evropských protiruských sankcí, pokud by se ruský vůdce Vladimir Putin měl u haagského soudu zodpovídat ze zločinů spáchaných při invazi na Ukrajinu, teoreticky by zde mohl problémy s nedostatkem plynu pocítit na vlastní kůži.