„Situace je horší než za studené války. Tehdy existovala rovnováha sil. Nyní je mezi NATO a Ruskem totální nevyrovnanost. Můžeme si o Rusku myslet, že jde o více či méně totalitní stát, ale v mezinárodních věcech se chová podle přání většiny,“ vysvětlil ředitel Analytického centra Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů Andrej Kazancev.

Stalo se na konferenci Meče a pluhy, kterou pořádalo Středisko bezpečnostní politiky Univerzity Karlovy. ParlamentníListy.cz byly při tom.

Budoucnost Evropy

„Prezident Donald Trump je obchodník, proto jel nejdříve do Saúdské Arábie. Vždyť je to třetí největší odběratel zbraní z USA,“ sdělil děkan římské vojenské školy NATO Defence College František Mičánek a mimo jiné dodal: „Budoucnost Evropy leží v Africe. Desítky procent mladých lidí jsou v pohybu do Evropy. Jde o obrovský problém s migrací a Libye je branou uprchlíků do Evropy.“

Šéfka odboru Evropské komise, jenž se specializuje na regionální programy jižního sousedství, Iréne Mingasson, si nejdříve, jako jediná žena mezi mluvčími, s úsměvem postěžovala, že konference není moc genderově vyvážená, ale doplnila, že to snad příště bude lepší. „Musíme investovat do nových dialogů o dnešních hrozbách. Můžeme podporovat vlády, třeba v Tunisku, které udržují křehkou demokracii. V budoucnu bychom měli být v Evropě sevřenější a vést dialog s ostatními zeměmi, aby se tím vybudoval patřičně pozitivní obraz,“ řekla dál.

Mezi posluchači, kterých byl plný sál Profesního domu na Malostranském náměstí v Praze, bylo slyšet tiché: „Postav k mikrofonu úředníka a vypadnou z něj fráze.“

O dominantní síle

Autor knihy Ukrajinský front Richard Sakwa si následně posteskl: „Vidět militarizaci evropské politiky je pro mě po všech těch slovech o konečném míru v Evropě velký šok. Dochází k vylepšování starého atlantismu. Když mluvíme o měkké síle, přesto je řeč o síle. Jde o atribut dominantní síly.“ Také doplnil, že ještě neslyšel pořádnou diskusi o vlastních chybách Evropské unie. Podle něj bude Rusko vždy součástí evropské obranné politiky.

Jak dále zmínil Kazancev, průměrným voličem v Rusku je starší, často samotná, žena. Mladí lidé prý v Rusku většinou nevolí. „Rusko se ohledně zahraničí cítí dost nešťastně. Proto vítězí konzervativismus. Putin je oproti tomu mnohem liberálnější. Pracoval jsem jako poradce pro stranu Jabloko, která se nedostala do Státní dumy. Nešlo ale o žádné volební podvody, populace nás prostě nechtěla volit. Tak to je,“ podotkl s tím, že za studené války vládl mezi politickými lídry jednotlivých zemí respekt, který se dnes vytratil.

„Některé země v Evropě rozumět Moskvě nechtějí, což je podmíněno historickými zkušenostmi. Ale není to dobře. Mezi Ruskem a Evropou by měl probíhat živý dialog ohledně světových hrozeb a teroru. Musíme budovat trust důvěry,“ dodal analytik z Moskvy.

Bez mečů to nepůjde

Expert Střediska bezpečnostní politiky Univerzity Karlovy Jan Ludvík věren názvu konference prohlásil, že bez mečů se v dalších dvou dekádách ve světě neobejdeme. „Evropané mají hodně mečů, přestože nejsou moc ostré. Intervence v jiných zemích za sebou ale nechávají nepořádek, ty země zůstávají v chaosu. S tím bychom se měli vypořádat,“ pokračoval.  

Sakwa si ještě jednou posteskl nad militarizací evropské politiky. „NATO by se mělo změnit, a ne se obracet do historie. NATO blokuje nové myšlení, nové ideje. Nyní jsme se totiž posunuli do multinárodního světového řádu. Západ by měl změnit svůj přístup,“ dodal s tím, že mezinárodní politika zůstala na negaci z roku 1989 a světový řád po studené válce moc nefungoval, čehož jsou symptomy Ukrajina či Gruzie.

Konference se zúčastnili v roli posluchačů třeba podnikatel a miliardář Karel Janeček či čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Byla rozdělená do tří bloků – Budoucnost konfliktů v evropském sousedství; Evropa a řešení konfliktů: diplomacie, rozvoj pomoci, vojenské intervence; Česká republika a prostředí nových konfliktů.