„Budete se dívat na předávání státních vyznamenání?“ zeptal se na úvod rozhovoru pro internetovou televizi DVTV moderátor Martin Veselovský. „To v žádném případě, protože je mi z toho vždycky velice smutno. Z toho důvodu, když vidím, jak si někteří stateční lidé chodí pro to vyznamenání a přebírají ho z rukou člověka toho typu, jako je tzv. náš pan prezident Zeman. Čili, na to já prostě nemám žaludek,“ zdůraznila dáma.    

Na druhé straně je hrdá na to, že se Československo dokázalo stát samostatnou republikou, na čemž měl lví podíl prezident Masaryk, ale také její tatínek Josef Mašín, který bojoval v legiích za první světové války i v bitvě u Zborova. Z první světové války se vrátil a za svou republiku bojoval i za druhé světové války. Nacisté ho popravili, když bylo Zdeně Mašínové sedm let.

Sama si pamatuje noční přepady nacistického gestapa v jejich bytě v Praze-Ruzyni. Okupační úřady donutily rodinu se přestěhovat. Maminka byla zatčena a až do konce války dlela v pevnosti v Terezíně. Zdenu Mašínovou a její dva bratry vychovávala babička. Ale nemalou úlohu v životě paní Zdeny hrála také německá dívka původem ze Sudet, která pomáhala mamince a později babičce s péčí o tři děti.  Až do chvíle, než musela odejít do Říše na práci.

• Celý rozhovor naleznete zde

Ačkoli její rodina procházela zlomy a velmi trpěla, sama Zdena Mašinová tvrdí, že neví, co je to strach. „Já abych pravdu řekla, já opravdu nevím, co je to strach,“ prozradila. Jednou ale obrovský strach zažila. Když její dva bratři odešli na Západ a ona byla spolu se svou maminkou zatčena už nikoli nacisty, ale komunisty. „Já jsem vždy byla věrným posluchačem Svobodné Evropy,“ prozradila sama na sebe paní Mašínová. Dlouho doufala, že komunistický režim padne, Po roce 1948 prý nechodila k volbám a snažila se po celou dobu komunistické éry „zachovat se rovně“. „Já jsem to prostě nemohla dělat jinak, já jsem měla zkušenost z toho vězení, věděla jsem, jak se tam zacházelo s lidmi a tento režim byl pro mě nepřijatelný,“ poznamenala na adresu komunistů.

Snaží se ctít křesťanské desatero, ale ani nacistům, ani komunistům dodnes nedokáže odpustit to, co v této zemi napáchali. „Tu oběť naší maminky, jak jí v podstatě zlikvidovali, dá se říct, to já jim nemohu odpustit,“ zdůraznila roztrpčeně dáma. K narovnání poměrů ale podle ní bohužel nedošlo ani po roce 1989. „Tento zločinný řád komunistický nebyl po 90. roce postaven mimo zákon. Kdyby tu byl alespoň náznak podobný norimberskému procesu, který by byl pro společnost velice důležitý,“ prohlásila Mašínová. To je také důvod, proč se její dva bratři nikdy nevrátili do své rodné vlasti.