Pohlreich začal srovnáváním mentality českých lidí s těmi ze zahraničí, například z Austrálie, kde delší dobu žil. „Myslím, že se ve věcech příliš babráme a rezignujeme na přirozenost,“ okomentoval zdejší mentalitu lidí a jejich přístup ke každodenní soutěži a konkurenci.

Při pohledu na to, co se v politice děje v české společnosti, vyjadřuje silné znepokojení. „Připadá mi šílené, jak dnes v politice pořád baví někoho tahat na světlo věci, které se odehrály před desítkami let, a dělat z nich závěry pro dnešní dobu,“ nechápě slavný šéfkuchář a podotýká, že život jde přece dál.

Především v plýtvání jsme podle Pohlreicha opravdu dobří. „Možná jsem paranoidní, ale najednou se tady ozývají názory, které jsem slýchával před víc než třiceti lety. Div ne centrální plánování. Div ne byty pro každého,“ dodává.

Podle svých slov chápe, že lidi chtějí slyšet, že jim to někdo slíbí, dál už ale nevidí. „Mě štve, že už si ale neuvědomí, že jim to ve finále žádný z těch mesiášů nesplní a vyprdne se na ně,“ odhalil svůj pohled na věc.

Když vidí například projekt společného evropského myšlení, tak se mu z toho prý dělá doslova na nic. „Když tady někdo mává tím, že je proevropský, co je to za téma? Vždyť jsme v Evropě. Evropská unie jako princip byl skvělý nápad. Otevřený prostor. Volný pohyb zboží a lidí,“ připomněl Pohlreich.

To, do čeho to dnes zmutovalo, je pro šéfkuchaře úplně nepochopitelná věc. „Kdyby někdo vyčíslil, kolik celý ten cirkus stojí peněz. To se snad všichni pomátli na rozumu. Všechny ty dotace. Nařizování, co je a není správně. To ostentativní konání dobra, které se všude objevuje, to už je na mě moc,“ klepe si na čelo.

Je toho názoru, že se dá dělat rozumná pravicová politika, aniž by to znamenalo, že by se po ulicích museli hned válet sanktusáci. Jenže třicetiletí dnes prý věří tomu, že pravicová politika vede k tomu, že ulice budou plné zoufalců, a hledají a některé party dokonce i nabízejí „bezbolestná“ řešení.

Především pro mladé lidi, kteří mají chuť něco dělat, je podle jeho slov velká škoda, jakým směrem společnost míří. „Vezměte si, kolik lidí studuje zdarma různé společenské obory. To je šílené. Proč to ti lidé studují? Proč se tady odehrává taková degenerace vzdělání? Proč by měl kuchař mít maturitu? To je úplně na palici. K čemu mu to je? Vychovávají se tady lidé do profesí, které nikdo nepotřebuje,“ všímá si.

Ve společnosti mu dnes nejvíc chybí staré, poctivé řemeslo. „Jednou se tomu všichni budeme divit, že nám nemá kdo opravit odpad a udělat stůl,“ dodává.

„A ještě se tady vytváří falešný dojem elit. Že někdo, kdo vystudoval ty podivné společenské obory, je víc než ten, kdo dobře dělá kvalitní řemeslo. To už jsme tady jednou měli,“ zdůraznil na závěr Pohlreich s tím, že to se v normální společnosti nesmí stát.

Původní zdroj ZDE