Lídr Přísahy Robert Šlachta oznámil, že jste proti němu napsala knihu. Jak to s ní vypadá?

Mám pocit, že si z pana Šlachty někdo udělal legraci. Kniha není o něm a ani nevyjde před volbami. Nic takového nikdy v plánu nebylo, navíc kniha je o justičních omylech, na jejichž základě byli odsouzeni nevinní lidé. Robert Šlachta se objevuje v jednom z příběhů, který vypráví jeho bývalý kolega. Je úsměvné, že zrovna on, emeritní elitní vyšetřovatel, si neověří informace a reaguje na základě domněnek.

Co vás k tomu vedlo, že jste se dala do knihy na toto téma?

Není to poprvé, co se podobnému tématu věnuji, už v devadesátých letech jsem napsala knížku Sametová špína s Johnem Bokem a Přemyslem Vachalovským, následovala kniha s Miroslavem Provodem a Karlem Srbou. Navíc jsem léta učila ve vězení, takže téma spravedlnosti mě hodně zajímá. Dovedu si představit, co nespravedlivé odsouzení udělá s člověkem, s jeho osudem a rodinou. Knížka, v níž se vše vysvětlí, je pak jakousi satisfakcí. Vím, že všichni jsme omylní, jsme jenom lidé, ale když se mýlí soudci a vyšetřovatelé, mívá to fatální následky.

Za dveřmi jsou volby, víte, koho budete volit?

Pravidelně volím osobnosti a tentokrát mám dvě favoritky. Jednak Janu Bobošíkovou, se kterou jsem spolupracovala na dvou jejích knihách, a tak dobře znám její názory i její výstupy v Evropském parlamentu, když byla europoslankyní. Její názory jsou konstantní a hlavně jí jde o naši zemi, a to je pro mne zásadní. Druhou mojí favoritkou je Hana Lipovská, která mě velmi překvapila svojí odvahou, přehledem a charakterem. Tyto dvě dámy bych ráda v Parlamentu viděla.