Podle dat Eurostatu požádalo o mezinárodní ochranu za duben až červen roku 2015 jen 275 nových lidí, což je o čtvrtinu méně než v předcházejícím čtvrtletí. To, že v Česku skutečně klesají počty žádostí o azyl dokazují i prázdninové měsíce, kdy o azyl požádalo jen 161 lidí. 

Nejnižší počty žádostí o azyl v Evropské unii jsou na Slovensku – chtělo zde zůstat jen 25 lidí. Největší nárůst zájmu o azyl naopak vykazovalo Nizozemsko, kde žádalo o azyl až dvojnásobně více azylantů. 

Podle Ministerstva vnitra je o Česko malý zájem z toho důvodu, že je ve stínu sousedního Německa. Prý jde i o to, že na západ od českých hranic získávají azylanti štědřejší podpory a mají tam již své rodiny. 

Jak uvedl ředitel odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra Tomáš Haišman, české úřady nikomu v tom, aby si u nás podal žádost o azyl, nebrání. „Nemůžeme ale nikoho přemlouvat. Sám jsem to zkoušel – a úspěšný jsem rozhodně nebyl,“ uvedl.

Podle Martina Rozumka, ředitele Organizace pro pomoc uprchlíkům, je však také problémem to, že u nás například někteří Syřané dostali pouze nižší status, takzvanou doplňkovou ochranu. „Je to určitý vzkaz migrantům. Zatímco v západní Evropě získají jasný status, u nás zůstává jejich postavení otevřené. Navíc často vázne třeba slučování rodin,“ uvedl.