Jedním z mnoha vrcholných úspěchů klimatického summitu měla být rezoluce, ve které se světové velmoci spolu s největšími automobilkami zavážou, že do roku 2040 skoncují s automobily se spalovacím motorem. I přes dlouhodobý lobbing se ale nakonec k rezoluci nepřihlásily státy jako Německo nebo USA a ani giganti automobilového průmyslu jako BMW, Volkswagen nebo Hyundai. Ve svém komentáři na serveru Autoforum.cz o tom informuje Petr Miler.

„V postojích automobilek i politiků je někdy těžké se vyznat. Na jednu stranu skoro nenechají uplynout den, kdy by neavizovali snahu skončit se spalovacími auty nejlépe zítra, když ale mají možnost totéž, byť nezávazně, slíbit pro 19 let vzdálený moment, dávají ruce pryč,“ podivuje se Miler.

Ten ale rozhodnutí mnoha velmocí a velkých automobilek kvituje. „Dlouho to vypadalo, že letošní Konference OSN o změně klimatu v Glasgow vstoupí do dějin jako jedna z největších absurdit, která jen slibuje nemožné na počkání za současného skandování demonstrantů požadujících ještě víc. Nakonec ale nebude až tak zle,“ je spokojený Miler s tím, že snaha zbavit se spalovacích motorů do roku 2040 skončila fiaskem.

Podle Milera je ale zarážející, že po letech proklamací o elektromobilitě velké automobilky v čele s VW rezoluci nepodepsaly, ačkoliv jde spíše o marketingovou proklamaci bez jakýchkoliv sankcí v případě nesplnění. „Celé prohlášení, ač si říká závazek, je spíše marketingovou akcií reálně neslibující vůbec nic. Jazyk použitý v rezoluci je velmi vágní, nekonkrétní a nestanovuje žádné postihy za nedodržení domluveného. Řeč je o tom, že země a firmy budou ‚pracovat na‘, budou se snažit ‚posílit spolupráci‘, činit se ‚tam, kde to okolnosti dovolí‘ a podobně. Pod takový závazek se můžete směle podepsat, usmát se na kameru a za 19 let říci, že jste ‚na tom pracovali‘ horem dolem, ale bohužel to nevyšlo, takže benzín a nafta jedou dál,“ diví se Miler, že ani takto vágní dokument nikdo skutečně významný nepodepsal.

„Zemí, které podepsaly, je 30 a nepřekvapí, že mezi ně patří třeba Velká Británie nebo Kanada, budete ale pátrat po další skutečně důležité průmyslové zemi. Země jako Spojené státy, Čína, a dokonce i Německo podepsat odmítly,“ informuje Miler s tím, že podobné je to v případě automobilek.

Tam podepsaly například Ford, Jaguar, Mercedes-Benz a Volvo. Opravdoví giganti ale chybějí, ať už Toyota, Renault-Nissan, Hyundai-Kia, BMW Group, a dokonce i Volkswagen. „Volkswagen? Skutečně? Ten, který ústy svého šéfa denně tvrdí cosi o tom, že elektromobilita by měla být nařízená pro všechny nejlépe pozítří? To je skutečně velký rozpor slov a činů. Důvod? Proveditelnost. Distancující se země i firmy se obávají, že něco takového se prostě tak rychle nedá rozumně zvládnout. Šéf BMW Zipse k tomu řekl lakonicky, že ty věci prostě nejsou domyšlené do důsledku,“ píše Miler.

Ten je sice spokojený, že se k rezoluci většina postavila odmítavě, ale i samotná existence takové dohody je podle něj špatně. „Všechny automobilky, které připojily svůj podpis pod tento závazek, říkají jediné: Nezajímá nás to, co chce zákazník, nezajímá nás ani to, na co tlačí vlády, budeme ještě více nabízet to, co chceme my. A to je z pohledu současných či potenciálních kupců jejich jiných než elektrických aut naprosto nepřijatelné,“ má jasno Miler.

Naštěstí podle Milera stejně takové proklamace nejsou proveditelné, takže ani firmy a státy, které se k tomu zavázaly, to ve skutečnosti nedodrží. „Proveditelné současné závazky mnohých jednoduše nejsou, ne bez nějakého technologického průlomu, který je velmi nepravděpodobný. Sympatické je vidět, že to automobilky i politici nakonec vědí a odmítají se z valné většiny, byť jen neformálně, zavázat k opaku. Sympatičtější by ale bylo, kdyby takto i mluvili a nevěšeli lidem bulíky na nos,“ dodává Miler.