Podle jejího názoru ve střední Evropě po roce 1989 převládala myšlenka, že až odejde starší generace, nastane ráj, protože mladá generace automaticky převezme demokratické hodnoty ze Západu. To však nenastalo – naopak – maďarský Jobbik nebo jiné radikální strany podle ní podporují často mladí lidé. Důležité pak prý je, že tu je rezervoár mladých lidí s opačným názorem, kteří jsou navíc ochotni bojovat za pluralitní demokracii. 

• Původní text ZDE

„Politické elity mají nesmírnou zodpovědnost za to, jak se s extremistickými stranami zachází, jak moc se jim podlézá a zda se je nechávají říkat nehoráznosti. Pokud mainstreamové strany, které vládnou, budou cítit, že mají podporu zezdola, tak jim to může pomoct v boji s extremismem. Jestliže mají naopak pocit, že by jim to ve volbách mohlo uškodit, tak do ničeho nepůjdou,“ dodala.

Velkým momentem v otázce budoucího vývoje byla určitě migrační krize Evropské unie. Jako nebezpečí vnímá mainstreamové strany, jež jsou podle ní horší než extremisté. „Mají společnou myšlenku – je potřeba mít stát, který je pouze náš a žádné menšiny v něm nemají co dělat a nemají otravovat se svými požadavky. Nebezpečí pak spočívá v tom, že mainstreamové strany, které si to také myslí nebo si to jen strategicky půjčují od extremistů, jsou u moci, a mohou tak ohrozit demokratické instituce. Radikální pravice takovou sílu nemá, a nemůže proto manipulovat s ministerstvy nebo se státní správou obecně,“ dodala. 

Západní Evropa by si pak podle jejího názoru měla uvědomit, že tu v souvislosti s extremismem existuje další velké riziko, jímž je Rusko. Moskva totiž podle jejího názoru podporuje řadu radikálních pravicových stran v Evropě. „Za nebezpečné považuji, že ruský vliv neustále narůstá. Politici by si to měli uvědomit, přestat cpát hlavu do korýtka, protože jde o život,“ uzavřela.