Podnikatelé a také zástupci podnikatelů si na jaře stěžovali, že ministři přestali jezdit na ekonomické mise. Vypadá to, že cesta do Číny byla ale pojata velkolepě. Účastnil se jí nejen prezident, ale i ministři a podnikatelé. Právě tyto cesty mají podle Zámečníka největší význam přesně v ekonomikách, kterou bezesporu Čína je.

„Zkrátka tam, kde ten vliv státu na to, co se nakupuje a do čeho se investuje, je významný. Tady bych vůbec nezpochybňoval tu snahu trochu otočit ten zjevný nepoměr. Čínský dovoz je opravdu velký a naše pasivum je mnohokrát vyšší než vývoz do Číny,“ zhodnotil v úvodu ekonom.

Poté podotkl, že ale přece jen vývoz do Číny pomalu roste. Hodně tomu prý pomáhá příliv čínských turistů. Tam ekonom vidí jasný vliv vztahu Hradu s čínskými protějšky. Může být ale někdy Česko Číně rovnocenným partnerem? Zajímalo moderátorku Zuzanu Tvarůžkovou. Podle Zámečníka je však jedna věc, kterou Číňané umějí dát pocítit i velmi malým zemím, a to pozornost s veškerou pompou. „Většina návštěvníků z menších zemí je u toho opravdu překvapena,“ řekl ekonom s tím, že Číňané jsou schopni dát strategické partnerství i jedné z nejmenších zemí Afriky jménem Djibouti, jelikož tam třeba otevřeli první zahraniční základnu.

Čína podle Zámečníka zcela jistě hledá body, aby si své mezinárodní obchodní cesty dovedla ochránit, a hodně do toho investuje. „To je ta nová Hedvábná stezka. Jedna je námořní a druhá pozemská. Obě jsou velmi štědře investičně podporované dlouhodobými úvěry, ale i přímými investicemi,“ řekl s tím, že tato infrastruktura pro mezinárodní obchod je zcela jistě obecně prospěšná.

Připomněl, že Číňané zastávají politiku nevměšování se do vnitřních záležitostí. Docela často se ale pak prý stává, že jejich investice jsou hodně drahé. „Nemají rádi výběrová řízení, když to financují, a kvalita pak také není nejlepší,“ dodal.

Moderátorka na to připomněla komentář jednoho ekonomického týdeníku týkající se toho, že Čína využívá své finanční síly k tomu, aby si koupila vliv. Český prezident podle obsahu komentáře chce, aby jeho země byla nepotopitelnou letadlovou lodí Číny v Evropě.

„Teď ale dělat na zelené louce investice od čínských investorů asi nikdo nepoptává,“ reagoval Zámečník s tím, že v zásadě nyní Česko spíše zápasí s tím, že téměř na žádná volná pracovní místa nemá dostatek lidí. Něco jiného by prý byl nějaký hlubší investiční záměr, který by zde zvedl přidanou hodnotu a dělal například nějaký výzkum a vývoj, což by podle ekonoma bylo zcela jistě vítané.

Co se týče obchodu s Čínou, je potřeba být obezřetný, i co se týče vnitřní státní bezpečnosti, tak na něj upozorňují varovné informační zprávy BIS. Ekonom prý tyto zprávy četl a takto již upozorňují řadu let. „Rusko a Čína jsou zmiňovány opravdu pravidelně. Já upozorňuji na to, že spousta čínských firem má prokazatelné napojení na čínské úřady a na čínské zpravodajské služby, kde se pak firmy dostávají na blacklisty a nemůžou vystupovat jako dodavatelé,“ uvedl s tím, že například v anglosaských zemích teď naposledy měli s Huawei podobný příběh v Austrálii.

„Chci připomenout, že existuje vnitřní kruh důvěry partnerů v té zpravodajské komunitě, kde my tedy nejsme, ale jsou tam všechny anglosaské země, které si pravidelně vyměňují informace. A na tohle jsou speciálně citliví. Nemají pocit, že jde jen o ochranu věcí, které jsou důležité pro bezpečnost zemí, ale i z hlediska ochrany práv duševního vlastnictví soukromých korporací,“ řekl Zámečník s tím, že ke špionáži a kradení dat zcela běžně dochází. „Myslím, že BIS ví, co dělá, a venku jsou ještě mnohem opatrnější než my v Česku,“ doplnil.