„Je evidentní, že hodnoty prezentované (nejen) Univerzitou Karlovou v jejím etickém kodexu, resp. statutu, se extrémně příčí ‚hodnotám‘, které byly vyznávány příslušníky Státní bezpečnosti či jejich pomocníky (spolupracovníky), mezi něž docent Ošťádal patřil,“ konstatoval Zeman v dopise. Podle prezidenta univerzita tuto skutečnost při řízení neznala nebo ignorovala.

Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety fyzika Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta už na jaře 2015. Soud mu věc loni vrátil k novému rozhodnutí, které učinil v listopadu. Opřel se o stanovisko soudu, že prezident je povinen návrhu na jmenování vyhovět, ledaže by zjistil, že jmenovací řízení bylo zatíženo vadami, které by mohly mít vliv na jeho výsledek.

V dopise prezident dále píše, že o Ošťádalově dlouholeté spolupráci s StB svědčí svazek zachovaný v archivu bezpečnostních složek. Uvádí, že fyzik v 80. letech sloužil StB jako krycí adresa, na kterou si bezpečnost nechala zasílat korespondenci ze zahraničí. Zmiňuje také, že byl záložním důstojníkem Vojenské kontrarozvědky a v roce 1984 absolvoval specializovaný kurz ve Vojenské politické škole.

„Je evidentní, že studenti by se nemohli být cítit vázáni etickými pravidly univerzity, pokud univerzita sama tato pravidla ignoruje a nejvyšší postavení propůjčí někomu, kdo tato pravidla nesplňuje,“ napsal Zeman ministrovi. „Profesor má být autoritou a významnou osobností reprezentující ty nejvyšší (i morální) kvality i pro širokou veřejnost. Takovou osobností však docent Ošťádal není,“ dodal.

Fyzik už dříve veřejně připustil, že krycí adresu poskytoval. „Byl jsem mladý a naivní,“ řekl k tomu v minulosti novinářům. Ohledně kontaktů s StB se ho již dříve zastal rektor Zima.