Aleši Ledererovi komunisté nedovolili dělat to, co by sám chtěl, tak se živil jako topič. Dnes nad tím však nelamentuje. V rozhovoru s Emmou Smetana v internetové televizi DVTV konstatoval, že to bral jako danou věc, nad kterou ani dnes nebrečí. Nebrečí ani nad tím, že za minulého režimu nepodepsal Chartu 77, nepovažoval to prý tehdy za důležité.

V závěru roku 1989 však začal podnikat a přes noc se z topiče v kotelně stal milionářem. Peníze se však u něj dlouho neohřály, investoval je do vydání knížek ve svém nakladatelství, jak to ostatně činí dodnes.

Část svých peněz vložil také do knížky expremiéra Jiřího Paroubka, a tady se spálil. Po úspěchu vzpomínkové knihy Miloše Zemana předpokládal, že by se mohl Paroubek prodávat dobře. Ale nevyšlo to. „Protože nebyl populární politik,“ pravil Lederer. „Neuvědomil jsem si tu míru averze společnosti vůči Jiřímu Paroubkovi,“ uznal nakladatel.

Celkově má však za to, že třicet let po roce 1989 může hodnotit pozitivně. Došlo sice k chybám, které se možná stát nemusely, ale člověk je tvor omylný, takže bylo jasné, že k některým přešlapům dojde. „Já to vidím jako úspěšných třicet let,“ konstatoval.

Z některých věcí má však i dnes obavy.  

„Teď nastal takový velký nástup populismu, s tím se teda já vůbec neztotožňuji a není mi to příjemné. A tyhlety vlastenecké a národovecké trendy, mně to je úplně cizí. Ta vlna populismu mě teda trošičku děsí. Nebo ne děsí, ale jsem z ní zneklidněnej,“ prohlásil Lederer.