Dosud se vše opíralo pouze o nesystémové dotační tituly, což znamenalo pro mnoho sociálních podniků nejistotu a závislost na krátkodobých zdrojích financování. S novou právní úpravou přichází zásadní změny, které stabilizují tento sektor a umožní mu dlouhodobý rozvoj.
Co přináší nový zákon?
Nový zákon upravuje podmínky pro přiznání statusu integračního sociálního podniku. Definuje práva a povinnosti zaměstnavatelů, kteří se rozhodnou pro tento model podnikání, a jasně stanovuje, jaké podmínky musí splnit, aby mohli tento status získat. Kromě toho zavádí registr zaměstnavatelů, kteří tento status získají, a určuje, jaké příspěvky mohou získat, pokud budou plnit své povinnosti v souladu s právními předpisy.
Doposud nebyla právní úprava sociálního podnikání součástí našeho právního řádu, což se tímto zákonem změní. Zákon zavádí definici integračního sociálního podniku jako zaměstnavatele, který se zaměřuje na práci se zranitelnými skupinami, jako jsou osoby se zdravotním či sociálním znevýhodněním. Právě tito zaměstnavatelé mají nyní možnost získat nejen status, ale také systematickou podporu, která jim umožní dlouhodobě fungovat a rozvíjet se.
Dva modely sociálního podnikání
Navrhovaný zákon zavádí dva modely sociálního podnikání. Prvním je prostupný model, který počítá s tím, že osoby zranitelné na trhu práce budou integrovány do pracovního procesu a po získání dovedností a zkušeností přecházet na běžný trh práce. Tento model umožňuje znevýhodněným osobám postupně nabírat zkušenosti a dovednosti potřebné pro běžné zaměstnání.
Druhým je stabilizační model, který naopak zajišťuje dlouhodobé a stabilní zaměstnání pro osoby, které z různých důvodů potřebují trvalou podporu na chráněném pracovním trhu. Tento model klade důraz na to, aby znevýhodnění pracovníci měli možnost pracovat důstojně a v bezpečném prostředí, které jim poskytne stabilní zázemí.
Zákon také počítá s tím, že integrační sociální podniky nebudou moci dosahovat zisku, pokud nebudou dodávat poptávanou komoditu nebo služby. To znamená, že jejich fungování bude závislé nejen na podpoře a pravidlech definovaných zákonem, ale také na schopnosti produkovat zboží či služby, které jsou na trhu poptávané.
Příklad dobré praxe
Domov sv. Anežky v Týně nad Vltavou je skvělým příkladem toho, jak může sociální podnik fungovat. Místo, kam se osobně velmi ráda vracím, není jen pracovištěm, ale skutečným domovem pro lidi, kteří potřebují pomoc. Zdejší truhlářské, keramické a textilní dílny jsou místem, kde lidé s postižením nejen pracují, ale i získávají potřebné dovednosti a motivaci.
Právě zde se ukazuje, proč je zákon tak důležitý. Díky právní podpoře a stabilním pravidlům by Domov sv. Anežky mohl své aktivity rozvíjet ještě více. V současnosti zde lidé s postižením pracují v chráněných dílnách, vyrábějí různé produkty, od nábytku po textilní výrobky, a učí se dovednosti, které jim umožní jednou najít práci i na volném trhu. Jejich úspěchy jsou inspirativní a zaslouží si, aby byly podpořeny stabilním systémem.
V době pandemie však Domov sv. Anežky čelil mnoha výzvám. Zakázky byly omezené, prodeje se zmenšily a podpora klientů byla náročná. Právě v takových chvílích se ukázalo, jak důležitá je stabilní podpora pro sociální podniky. A právě to by měl nový zákon zajistit – ochranu i podporu a šanci lidem, kteří chtějí pracovat, ale vzhledem k jejich handicapu nemohou.
Zlatá vážka na závěr
A jeden úspěch na závěr. V pátek 1. listopadu jsem se zúčastnila předávání cen Zlatá vážka, což je ocenění inspirativních podniků a osobností, které pomáhají zaměstnávat a zapojovat do života lidi s handicapem či jinak sociálně znevýhodněné osoby. Asistentem roku se stal Pavel Sucháček ze Sadů sv. Prokopa, které najdete u Temelína. Ještě v 90. letech byla pole se sadem zpustlá, dnes se staly sadařským klenotem na jihu Čech. Další příklad skvělé praxe. Nominaci dostal právě z nedalekého Domova Sv. Anežky.
Mgr. Ing. Pavla Pivoňka Vaňková
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV