„Miloš Zeman se k zavedení společné evropské měny na začátku letošního roku vyjádřil jednoznačně – do pěti let si dovede představit, že se v ČR bude platit eurem,“ připomíná analytik Novák. „Tím, že má v pravomoci jmenování členů bankovní rady ČNB, pak má i poměrně silné páky nasměrovat ČR do eurozóny. ČNB je totiž klíčovým poradním orgánem vlády při rozhodování o vstupu do EMU,“ píše Miroslav Novák ve své glose na stránkách portálu Česká pozice.

„Současné vedení ČNB lze označit za euroskeptické, ale to se bude postupně měnit, respektive se jmenováním Jiřího Rusnoka namísto Evy Zamrazilové již mění,“ konstatuje dále s tím, že postoj ČNB může mít dlouhodobý vliv na vnímání jednotné evropské měny občany a na jejich názor zase uslyší politici.

„V případě ČR je klíčová politická vůle,“ připomíná ekonom Novák, „protože se splněním maastrichtských kritérií by naše země problémy neměla. Těch je celkem pět a ČR loni většinu z nich plnila, ačkoliv se na vstup do EMU nijak nepřipravovala,“ dodává. Za jedinou mírnou potíž v plnění zmíněných kritérií vidí deficit vládních institucí.

„Existuje však ještě třetí, řekněme implicitní předpoklad, který je sice nejdůležitější, ale bohužel se mu nevěnuje dostatečná pozornost – reálná konvergence české ekonomiky s eurozónou,“ míní. Zda je pro naši republiku výhodné do EMU vstoupit či nikoli, však odmítá rozsoudit. „Analýz bylo provedeno tolik, že ani z čistě pragmatického hlediska porovnání přínosů s náklady nelze říct jednoznačně ano či ne,“ nechce rozhodnout výhodnější cestu Miroslav Novák.

„Samotný akt zavedení eura v ČR je primárně politickým rozhodnutím, a pokud se vláda rozhodne pro vstup do EMU, můžeme do pěti let platit eurem. A to bez ohledu na to, že se před dvěma lety taková možnost jevila utopickou,“ konstatuje a upozorňuje hospodářský analytik. „ Ač to zní paradoxně, listopadová intervence nakonec může posloužit i jako test, jak by se koruna chovala v mechanismu ERM II,“ následně uzavírá svou glosu.