Ludva uvedl, že v Turecku žije podle odhadů 2,2 milionu syrských uprchlíků, většinou mimo uprchlické tábory. "Klíčové je vytvoření takových podmínek, aby tam mohli zůstat," řekl, V létě se podle něj mluvilo o unijní pomoci v hodnotě jedné miliardy eur, nyní o trojnásobku této sumy. Turecku jde také o to, aby bylo zařazeno na seznam bezpečných zemí; na tom ale zatím není konsenzus v rámci EU, dodal Ludva.

Orgány unie samy problémy neřeší

Kmoníček poznamenal, že pokud unie zaplatí Turecku požadovanou pomoc, vyjde ji to ještě levně. Nejhorší by podle něj totiž bylo, pokud by na jaře do Evropy zamířila nová uprchlická vlna, byla by ještě silnější, než ta letošní, a EU by nadále neměla efektivní plán, jak ji řešit. "Věřím, že Evropa je vždycky schopna se zachránit, ale dělá to pět minut po dvanácté," řekl šéf zahraničního odboru Hradu.

Problémem EU ale podle Kmoníčka v posledních letech je, že orgány unie samy problémy neřeší. EU čeká na postoj Německa a pak si "vezme Německem nalezený kompromis jako fíkový list", dodal Kmoníček. EU i Německa se zastal europoslanec KDU-ČSL Tomáš Zdechovský. Podle něj dává EU devět miliard na řešení uprchlické krize, což je nejvíce v historii. Bez německých a francouzských vůdců by unie byla spolkem zemí, které budou neustále o něčem diskutovat a nebudou schopny se dohodnout.

Efektivní řešení žádal také italský velvyslanec v ČR Aldo Amati. Podle něj je třeba společné politiky EU, která nenechá zátěž migrantů jen na hraničních zemích, ale nebude stavět nové zdi. Podle Amatiho je třeba oddělení azylantů od ekonomických uprchlíků spolu s jejich důslednou repatriací a diplomatickým tlakem na ukončení válek v místech původu uprchlíků. "Jiné zázračné recepty neexistují," dodal Amati.