Vodní doprava na Labi od 90. let upadá, jedním z hlavních důvodů je nedokončená Labská vodní cesta. Chybí postavit poslední dva plavební stupně Děčín a Přelouč, aby byla zajištěna celoroční splavnost od hranic s Německem až po Pardubice. Stavbu dlouhodobě brzdí problémy s vyhodnocením jejího vlivu na životní prostředí. Vláda před rokem podmínila stavbu stanovením kompenzačních opatření za případné zničení přírody. Správa Národního parku České Švýcarsko ale došla k závěru, že negativní dopady stavby na krajinu nelze v tuzemsku dostatečně kompenzovat. Přípravu projektu tak zablokovala.

Spory vyvolává i nový návrh zón Národního parku Šumava, který rozdělil chráněnou krajinu do čtyř oblastí. Nejpřísnější režim má platit pro více než 27 procent plochy, která se ponechá pouze přírodním procesům. Následuje zóna přírodě blízká, která počítá s minimálním zásahem lidí a zabere 24,6 procenta. Zóna přírodní péče má zahrnout víc než 46 procent parku, nejmenší území je vyčleněno pro takzvanou kulturní krajinu. Bude se rozkládat na 1,2 procenta území parku a nachází se v ní hlavně obývané a zastavěné lokality.

Stráská minulý měsíc řekla, že návrh nových zón Šumavy by se měl projednávat až na podzim, kdy už bude známý rozsah možných škod způsobených kůrovcem za letošní sezonu. Rada Národního parku Šumava bude o novém rozdělení jednat v červnu. Jihočeští zastupitelé s navrhovanými zónami nesouhlasí. Jedním z argumentů je narůstající plocha bezzásahového území, kde by se podle zastupitelů mohl masivněji šířit kůrovec a ohrožovat další místa.