Zeptali jsme se Piráta Michálka na vypínání webů. „Dezinformace jsou problém, to si uvědomuje celá společnost. Ale...“

„Jsem zásadně proti tomu, aby úředníci rozhodovali o tom, co je a co není dezinformace, vypínali na základě svých úvah weby a podobně, neboť to by dle mého byla cenzura popírající i ústavně zaručenou svobodu slova. Úřednictvo ani kdokoliv jiný si nemůže přivlastňovat pravomoci, které má v demokratické společnosti jen soud,“ objasnil Michael Canov, senátor za Liberec, místopředseda ústavně-právního výboru Senátu ČR, místopředseda Starostů pro Liberecký kraj, starosta Chrastavy.

„Myslím, že lidé nemají problém, když se ve veřejném prostoru bojuje proti lživým informacím. Lidé se bojí, aby se v rámci hloupé politické korektnosti nenazvaly dezinformací i některé méně populární pravdivé informace. To se musí pohlídat,“ zdůraznil Aleš Dufek, poslanec KDU-ČSL, místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny.

„Dezinformace jsou problém, což si uvědomuje celá společnost, ale nesmí to vést k druhému extrému, kterým by bylo omezení svobody slova. My jako Piráti prosazujeme opatrný přístup, aby rozhodnutí v těchto věcech bylo na soudech,“ vysvětlil Jakub Michálek, místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, předseda poslaneckého klubu Pirátské strany.

„Stát ohrožuje mnoho různých věcí. Zejména rozličné návrhy, které pod záminkou ohrožení státu ohrožují základní svobody občanů,“ vypozorovala Daniela Kovářová, senátorka za Plzeň-město, prezidentka Unie rodinných advokátů, bývalá ministryně spravedlnosti.

„Zdá se, že se zcela vracíme do doby totality,“ myslela si Marie Benešová, bývalá ministryně spravedlnosti.

„Návrh tohoto zákona mi není znám. Vyjádřím se až ke konkrétní podobě návrhu a ten na stole asi zatím není,“ upozornila Adéla Šípová, senátorka za Kladno, místopředsedkyně výboru pro evropské záležitosti Senátu ČR, místopředsedkyně senátorského klubu SEN 21 a Piráti.

„Pokud by termín ‚ohrožení státu‘ byl vykládán striktně podle práva (tento stav vyhlašuje Poslanecká sněmovna), nebylo by asi možné cokoliv namítat. Jen aby tomu tak bylo ve skutečnosti...,“ sdělil Stanislav Křeček, veřejný ochránce práv, ombudsman.

„V případě ohrožení státu vždycky nastupuje cenzura. To, o co současná moc usiluje, je vytvoření dojmu permanentního ‚ohrožení‘ a z propagandy a perzekuce jiných názorů než oficiálních se stane standardní informační politika státu,“ objasnil Vadim Petrov, člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

„Pokud je ‚nouzový stav‘, pak jsou takové možnosti do jisté míry automatické. Mimo ‚nouzový stav‘ schválený Parlamentem ČR je to nemožné, riziko zneužití je obrovské a ukázala to tragikomedie ‚vědeckého přístupu‘ v době covidu,“ konstatoval Roman Šmucler, prezident České stomatologické komory.

„Jak pravil klasik – svobodu slova nemáme k tomu, abychom se bavili o počasí, máme ji od toho, abychom mohli říkat věci nepříjemné a kontroverzní. Na covidu jsme si mohli na vlastní kůži ověřit, jak ošemetné může být ‚delegování pravdy‘ do rukou státních expertů, jak rychle je možné udělat ze základních práv a svobod bezobsažné a nic negarantující deklarace. Takže za mne – ne, děkuji, raději se smířím s divnými názory než s pravomocí státu určovat, které názory jsou divné, či dokonce nebezpečné,“ prozradil Roman Kříž, zakladatel Libertariánského institutu.

„V době vyhlášení výjimečného stavu či stavu války ústava umožňuje suspendovat mnohá občanská práva a svobody, a to je v pořádku. V době míru bez vyhlášení mimořádného stavu mají být svobody včetně svobody slova posvátné,“ vysvětlil Roman Joch, ředitel Občanského institutu.

„Stát již ohrožen je, neboť jej ohrožuje vrchní cenzor Fialovy vlády národní zkázy Michal Klíma, ostuda někdejšího disentu. Spíš by měl někdo, třeba nějaká komise, posoudit, zdali by Michal Klíma neměl být superarbitrován pro blbost. Někteří blázni totiž mohou být nebezpeční svému okolí,“ uvedl Petr Štěpánek, první místopředseda Trikolory.

„Co na to říci? No že úřad pana Klímy bude muset vykazovat činnost ve formě oznámení v určitém minimálním počtu, aby obhájil svůj stamilionový rozpočet a to, že přes něj tečou peníze do politických neziskovek, které informace na sítích kontrolují. Netuším kdo, jak a podle čeho bude rozhodovat, kdy jde o dezinformace a kdy o fakta? Celkově to ale vnímám jako další utažení smyčky na hrdle svobod národa, zavedení přísnější cenzury, zastrašování, podporu autocenzury a vůbec jako další nástroj, díky kterému si vláda bude moci snadno vyřídit účty s tzv. vnitřním nepřítelem. Podobných zákonů se připravuje povícero a některé už existují. Můj dojem je, že vláda počítá s tím, že národ s ní nebude souhlasit, a tak si chystá legislativu, jak nesouhlasné projevy potlačit,“ domníval se Jiří Kobza, poslanec SPD, místopředseda výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny.

„Jsem proti cenzuře politických informací ze strany vlády. Cenzura je ústavně nepřípustná. Obyčejný zákon zavádějící cenzuru, byť užije pokrytecky nový název pro starou věc, je neústavní. Muselo by dojít k ústavní změně. Vzpomínám si, že někteří ministři se zviditelňovali za státní peníze při určitých mediálních reklamních kampaních. To bylo oprávněně kritizováno. Nyní vláda chce rozdávat peníze těm, kteří budou posazovat v médiích její politiku a za dezinformace označovat jiné názory. Je to plán na systémové zneužití státních peněz pro financování držitelů moci. Obdobně si svou politickou propagandu nechala platit KSČ před rokem 1989 ze státních peněz. Doba covidu ukázala, že vláda platila reklamu výrobcům vakcín a při této klamavé reklamě používala i lži – například že očkování je tečka za covidem. Nakonec se provalilo, co odborníci věděli od počátku, ale byli umlčováni, že očkování nechrání před nakažením a že i ochrana před nemocí je jen na několik měsíců. Pakliže vládní moc lhala tehdy, bude za státní peníze lhát i v budoucnu. Cenzura nikdy nesloužila pro ochranu pravdy, ale moci,“ objasnil Zdeněk Koudelka, právník, bývalý poslanec.

„Pomůžu si dnes už klasickým dílem české literatury. Vámi uvedená věta je jen o dalším utahování šroubů, o tom, že nějaký major Těrazky na ministerstvu pravdy usoudí, ‚čo si predstavuje pod hentým slovom dezinformácia‘, a zasáhne. To samo o sobě je skandální, nemluvě o tom, co si lidé kolem Klímy představují pod ‚hentým ohrozením štátu‘. To se pak můžeme dočkat vypínání webů i v případě sněhové kalamity nebo pádu letadla. Tam je velký prostor pro tvůrčí výklad a my se pak můžeme jen modlit, aby měli soudruzi ‚v ruke len takú vyrezávanú halúzku a ne lahký gulomet‘!“ okomentoval Martin Herman, předseda zastupitelského klubu ANO ve Středočeském kraji.

„Správně je řečeno ono ‚NĚKDO‘. Nyní si pan Klíma myslí, že to bude on, tak mu to přijde v pořádku. Ale co kdyby volby vyhrál někdo s názorem, že Česká televize je největší dezinformátor v naší zemi, a v tu chvíli zareaguje. Pořád je to v pořádku? Pak ano, pojďme do takového zákona. Ale nedivme se, že tím klackem dostaneme přes hřbet. Nebo jste od žádné politické strany podobný výrok o ČT neslyšeli? Že jen od nějaké malé a bezvýznamné? Takových stran byla v historii totalit zpočátku většina. Prosím pišme všechny zákony s myšlenkou, že by je jednou mohl využít nějaký nový Stalin nebo Hitler. Pojďme jim ten možný nástup k totalitní moci alespoň neusnadnit,“ vysvětlil David Forbelský, bývalý předseda Svobodných v Libereckém kraji.

„Dle mých informací se uvedenou problematikou zabývá akční plán pro boj s dezinformacemi, který vypracoval úřad vlády. A to není návrh zákona, ale jakýsi strategický dokument nelegislativní povahy, ze kterého může nějaký legislativní návrh teprve případně vyplynout. Diskuze je ale stále ještě na začátku. Jejím středobodem je otázka, jak reagovat na dezinformace ohrožující stát, tedy například národní bezpečnost. A zda stávající trestně právní úprava boje proti dezinformacím je v této souvislosti dostatečná. V tuto chvíli je to na posouzení expertů, aby vyhodnotili situaci z právního hlediska a pak předpokládám, že bude přijato rozhodnutí, jak v této citlivé otázce postupovat dál,“ objasnil Jiří Pospíšil, europoslanec a předseda pražské TOP 09, bývalý ministr spravedlnosti.