Na jaře by mohla začít velká ukrajinská protiofenzíva, uvádí vojensko-bezpečnostní analytik Lukáš Visingr v podcastu Rozstřel pro iDNES.cz.
„Já předpokládám, že Ukrajinci budou chtít dosáhnout opravdu rozhodného vojenského vítězství. Optimálně snad i tak, aby nastal totální kolaps ruské armády na Ukrajině.“ říká Visingr a srovnává to s loňským děním v oblasti Charkova. Zhroucení ruské armády jako celku by předznamenalo konec války. „Armáda, která se systémově zhroutí, se už nikdy nemůže dát úplně dohromady,“ myslí si. Ohledně možného průběhu budoucí ukrajinské ofenzívy lze zatím jen spekulovat, ale podle Visingra se nicméně nabízí možnost průlomu ukrajinské armády směrem na Starobilsk. Skrze Starobilsk putuje většina zásob ruské armády do Luhanské oblasti. Za předpokladu, pokud by se obsazení Starobilsku ukrajinské armádě povedlo, Rusové by nadále nebyli schopni obývat Luhanskou oblast. To by pro ně bylo katastrofou.
Za předpokladu, pokud bude na Ukrajinu pokračovat přísun západních zbraní a munice, Ukrajina dle slov Visingra bude schopna získat zpátky ztracené republiky – Luhanskou i Doněckou, možná i Krym. „Pokud vydrží ukrajinská morálka a pokud vydrží západní podpora, tak Ukrajina tu válku dovede do vítězného konce. A zatím se nezdá, že by nějaký z těchhle dvou faktorů měl kolísat – spíš naopak,“ domnívá se Visingr.
Západ dle Visingra Rusko přecenil. Na základě propagandistických přehlídek ruské armády Západ nadhodnotil její schopnosti a považoval je za rovnocenné. Nicméně se ukázalo, že přehlídky doopravdy nebyly ničím jiným než předváděním.
„Skutečné schopnosti ruské armády dramaticky zaostávají za tím, co jsme si mysleli, a hlavně čemu věřili asi i sami Rusové,“ míní analytik. Válka na Ukrajině se nedá srovnávat s předešlými konflikty ruské armády, kterými byl například intervence v Sýrii, Válka na východní Ukrajině v letech 2014-2015 nebo boje v Čečensku. „To všechno byly hrozně malé války, to bylo pár tisíc lidí na relativně omezeném území. Zatímco tady, tohle je nesrovnatelně rozsáhlejší konflikt, s kterým Rusové nemají ty zkušenosti,“ říká Visingr. A dodává: „Je to vidět na tom, jak dokážou – nebo spíš nedokážou řídit velké kombinované operace.“
Za „tragikomické“ označuje ruské užití letectva. Nefunkční je podle něj i systém velení armády, který je rigidní a omezující, s dlouhou reakční dobou, a vede pouze k vojenským neúspěchům. „Rusové prostě nemají logistický systém dost pevný na to, aby dokázal utáhnout takhle velkou armádu v takhle dlouhých a intenzivních operacích,“ vyjádřil Visingr.
„Jsem si jistý, že Ukrajina dostane všechno, co bude pro tu úplnou porážku Ruska potřebovat,“ říká Visingr. Ukrajina pravděpodobně od Západu dostane stíhačky – mimo jiné i ty typu F-16, společně s veškerým potřebným materiálem pro provoz letadel. Britové oznámili svůj úmysl, že chtějí cvičit ukrajinské letce k ovládání jejich bojových letadel Eurofighter Typhoon.
Posílit by měla i ukrajinská protivzdušná obrana. Italská premiérka Georgia Meloni při návštěvě Kyjeva potvrdila, že Ukrajina dostane francouzsko-italský protiraketový systém Mamba. Na začátku války Ukrajina uváděla, že je schopna sestřelit pouze 10-20 % ruských raket, dnes je to již 80-90 %, vděčí za to i americko-norským systémům obrany NASAMS. Úspěšně se brání i dronům, a to díky německým protiletadlovým kanónům Gepard. Pozitivní dopad západních dodávek je dle slov Visingra očividný.
V USA již existuje zákon o uvalení sankcí na nákup ruských zbraní. V důsledku tohoto zákona se Egypt zdržel nákupu letounů Suchoj Su-35 a Rusko tím přišlo o profit.
Visingr uvažuje i o zavedení podobných sankcí vůči zemím obchodujícím s Čínou a jejich zbraněmi a na čínské firmy, které již teď z Ruska odcházejí. „Spousta čínských firem se radši stáhla z toho – z jejich pohledu maličkého – Ruska, aby mohli dál nerušeně obchodovat se Západem,“ připomíná.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: luk