„Také jste se za poslední půlrok tisíckrát divili, co to některá česká média předvádějí během tzv. pandemie?“ ptá se na Facebooku Kutilová. „Proč se některá z nich stala jen nekritickými papoušky politiků a velkou měrou byla a jsou odpovědná za šíření strachu a paniky? A proč pro ně neexistuje nic než covid, nákaza, šíření, pandemie, opatření, nebezpečí atd.,“ podivuje se Kutilová.

Odpověď podle ní přesně vystihl komentátor Bohumil Pečinka pro časopis Prima Zoom. „Je to takové malé, špinavé tajemství většiny médií: čím hůře pro společnost, tím lépe pro ně. Jinak řečeno, čím více ve společnosti zuří sociální krize, přírodní pohromy nebo jiné katastrofy, tím více roste jejich čtenost a sledovanost,“ má jasno Pečinka a dokládá to historickou statistikou. „Největší poptávka po zprávách byla v české historii v předvečer Mnichova 1938 nebo po ruské okupaci v létě 1968. V polistopadové éře pak v době povodní. Je to takový milenecký vztah mezi fungováním médií a katastrofami,“ vysvětluje Pečinka.

A na stejném principu je podle něj médii řešena současná koronakrize. „Bez znalosti logiky fungování médií nejde popsat dnešní krizi, která je už více nesena médii než viry. Když česká vláda vyhlásila nouzový stav, nastala naprostá demobilizace médií. Ve chvíli, kdy vláda drasticky omezila většinu občanských práv a svobod, zakázala milionům lidí jejich pracovní činnost a suspendovala kontrolu ze strany Parlamentu, ve stejném okamžiku se z většiny médií staly převodové páky státní moci,“ upozorňuje Pečinka s tím, že to navíc média udělala zcela dobrovolně.