Rozhodnutí, kterým Králová Nečasovou, ale také další osoby, které byly obžalované spolu s ní, osvobodila, označuje Rejžek jako „verdikt-neverdikt“. Soudkyni označuje slovem „zjev“ a ptá se, jak mohla v české justici vůbec zůstat. „Vychytralá kariéristka vlezla do KSČ v roce 1988 a hned po sametové revoluci z ní bystře vypadla,“ napsal Rejžek.

Soudkyni Královou označil jako osobu, která by měla maximálně soudit kapesní krádeže. Přitom se ale zapsala například tím, jak vlídně rozhodla v kauze bývalého šéfa NBÚ Tomáše Kadlece. Ten podle Rejžka beztrestně „odklonil“ od firmy Čepro při obchodu s naftou přes čtvrt miliardy korun do Švýcarska. „Králová má srdce ze zlata, nejradši ze všeho osvobozuje a nejlépe v tajuplném rozsudku, který se stydí tato plachá osoba zveřejnit,“ píše Rejžek ironicky.

A podotýká, že se mu nechce věřit „drzé pomluvě“: „Že ctihodná paní soudkyně je sběratelkou kabelek Vuitton a Jana Nečasová jí jednu střelila se slevou.“

Přesto Rejžek zůstává optimistou. Naznačuje, že je to díky tomu, že předseda světové fotbalové federace FIFA Sepp Blatter kvůli tlakům, že léta kryje korupci, odstoupil. „Paní Králová, též neváhejte,“ vyzval Rejžek závěrem zmíněnou soudkyni taktéž k rezignaci.