Bývalému náčelníkovi Generálního štábu Armády České republiky a nynějšímu předsedovi vojenského výboru NATO Petru Pavlovi, jenž loni v březnu prohlásil, že Rusko je agresorem, by se určitě nezamlouvala slova novináře Jana Petránka. Uznávaný komentátor je vyřkl na půdě Poslanecké sněmovny v rámci semináře „Mýty o Rusku“, jehož spolupořadatelem byl Institut slovanských strategických studií. „Hlavní problém Ruska je, že se dnes zoufale brání. Brání se, protože co svět světem stojí, existuje teorie her, kdy se každý snaží získat něco navíc. To je stará historická pravda: já chci víc, než má ten druhý,“ postavil Jan Petránek Ruskou federaci do zcela jiného světla, než je v tuzemsku a jeho mainstreamových médiích obvyklé.
Kořeny současného stavu spatřuje už v době, kdy skončilo soupeření dvou vojenských paktů. „Rusko si za Gorbačova naběhlo, když si nedalo podepsat tu úmluvu, že rozpustí Varšavskou smlouvu a druhá strana rozpustí NATO. Z toho je pak ta hra, kdo má vlastně pravdu. Tedy jestli platí to, co je psané, nebo to, co bylo jenom řečené,“ upozorňuje komentátor. Proto považuje za hodně důležité to, jak letos dopadnou v USA prezidentské volby. „Jestli v nich zvítězí Donald Trump, který řekl, že je potěšen, že ho podporuje i Putin. Ale může to být i tak, že Amerika Trumpa nakonec nezvolí. A jsou tu tisíce důvodů. Třeba ten, že Putin by měl rád jako protihráče někoho, kdo je čitelnější, než jsou dnes Spojené státy,“ konstatoval Jan Petránek.
V Jelcinově éře byla dvojnásobná ztráta než za Velké vlastenecké války
A připomíná i další. „Spojené státy se velice zoufale vyhýbaly jakýmkoli dohodám s Ruskem, protože pro Ameriku je Rusko to poslední velké sousto, které by se dalo ještě spolknout. Čím to je? Všimněte si, že situace, kdy máte na jedné straně politiku, která by měla být konzistentní s demokratickými a humánními hodnotami, a na druhé straně je tu zcela jasně snaha toho druhého dostat na lopatky,“ upozornil ve svém příspěvku. Na nich Rusko málem skončilo v devadesátých letech minulého století. „Když přišel rozpad Sovětského svazu a nastoupilo desetiletí Jelcina, tak toto období znamenalo dvojnásobnou ekonomickou ztrátu jenom pro Rusko, než co ztratil Sovětský svaz ve Velké vlastenecké válce. Kdybych to nečetl ze švédských statistických údajů, tak bych tomu nevěřil,“ přiznal Jan Petránek.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník