Nenavázal na to dobré, co se podařilo Kubicemu

Šlachta se stal šéfem elitního útvaru v lednu 2008. Jeho první chybou prý bylo, že nenavázal na to dobré, co se povedlo jeho předchůdci Janu Kubicemu. Nedodělal slibně rozdělané kauzy mířící na samé srdce organizovaného zločinu v Česku. Neusvědčil a nepozavíral nebezpečnou „příbramskou mafii“. Nerozprášil nejaktivnější odnože cizojazyčného zločinu a neobjasnil staré vraždy někdejší vekslácké elity.

„Tohle všechno se nakonec vymstilo, protože tato zdánlivě nesourodá parta českého podsvětí se postupem doby postavila opět na nohy, nabrala na síle, různě se pospojovala a později dál vydírala či rovnou unášela podnikatele, likvidovala je a přebírala majetek.

Vsadil na staré známé z 90. let

Druhá chyba byla, že Šlachta zpočátku vsadil na své staré známé z devadesátých let, když ještě působil na protidrogové jednotce, tedy na mafiány a podnikatele z balkánské odnože organizovaného zločinu. Ukazuje se totiž, že Šlachtův útvar v současném boji proti zločinu využíval služeb některých balkánských mafiánů a kontroverzních podnikatelů.

Celý text je ZDE.

Pro práci řadového detektiva to nebylo nic odsouzeníhodného. Tak to funguje všude na světě. Aby měl policista dobré informace, musí se mezi zločinci umět pohybovat, musí s nimi umět mluvit. Řada takových agentů dodávala policistům žhavé tipy o dodávkách drog, protože tím likvidovali konkurenci. Policajt v takovém případě nedělal nic nekalého. Zabránil další dodávce drog na český trh.

Pokud o tom věděli šéfové a pokud systém vnitřní kontroly útvaru nedovolil, aby taková spolupráce policistů s „ráfkem“ (agentem) přesáhla únosnou rovinu – třeba že policajt bude tolerovat obchod s drogami těm, kdo jim donáší – pak to není nelegální.

Jenže z balkánských tipařů z devadesátých let se za ta léta stali poměrně významní hráči. A ti mají už jiné zájmy a motivace. Spojit se s nimi byl podle Kmenty omyl. „Bylo to, jako kdyby se v USA ve své době dal dohromady šéf FBI Edgar Hoover s kmotrem Al Caponem, jen aby zničili mafiána Lucky Luciana,“ uvedl.

Příliš naivně nabíhali na informace, které šířil Babiš

Třetí chyba byla, že v letech 2008 až 2012 až příliš naivně nabíhali Šlachtovi lidé na informace, které v prostředí šířil nespokojený podnikatel Andrej Babiš.

Babiš byl od konce roku 2006 poté, co se vlády ujala pravicová ODS, poněkud odříznutý od rozhodování vysoké politiky. Samozřejmě ne úplně, ale už to nebylo ono. Za časů ČSSD byl zvyklý na to, že mu „přátelé“ ze sociální demokracie často a rádi otevírali různé dveře. Za Topolánka a Nečase už to tak jednoduché neměl.

Není proto divu, že tu pak začal Babiš chodit a rozčiloval se, že „on tu platí miliardy na daních a kdejaký kmotr z ODS to pak rozkrade“.

Babiš měl o šedé zóně byznysu a politiky a o aktivitách „modrých kmotrů“ kvalitní informace. Chránil si svůj byznys, a tak mu patřičný informační servis zajišťovali lidé z bezpečnostní divize jeho holdingu i spřátelení policisté či exdůstojníci tajných služeb.

„Umím si představit zatajený dech některých detektivů ÚOOZ, jak žádostivě poslouchali „zasvěcené informace“ o tom, jak to chodí mezi politiky a politickými podnikateli, kdo ‚dělá‘ s Topolánkem, Bémem nebo Nečasem. Nebo kdy odlétá Janoušek do ciziny pro peníze, či s kým se zrovna sešel Rittig, aby domluvil ‚kšefty Na Homolce‘,“ píše Kmenta.

Detektivové si dali klapky na jedno oko a na jedno ucho

ÚOOZ podle něj dělal správně, že si takové informace vyslechl a analyzoval a pak se je snažil ověřit. Problém byl, že se tento útvar vymezil poněkud jednostranně, že si detektivové dali klapky na jedno oko a na jedno ucho a neviděli a neslyšeli, co se děje na té straně, kde v tu chvíli seděl Andrej Babiš.

Takže zatímco ÚOOZ decimoval „pravicové kmotry“, Babiš v klidu nastartoval svůj politický projekt, vstoupil do médií a vyrazil do vysoké politiky a pak i do vlády.

Šlachtova chyba podle Kmenty je, že nedokázal ukočírovat počáteční stadium. Měl jít tvrdě po „kmotrech“, jak je kdysi označoval sám tehdejší premiér Topolánek, ale stejně přísný měl být i k ostatním, tedy také k Babišovi.

Reorganizace je jen prostředek, jak oslabit Babiše

V jinak slibně rozehraném pokru se zločinci se Šlachta uchýlil k selekci kauz. O riziku „selektivních kauz“ ÚOOZ věděla nepochybně od samého začátku fungování vládní koalice ČSSD. A čím více se blíží volby, tím více tuší, jak mohou jejich straně zavařit „probabišovsky smýšlející šlachtovci“ (což je autentický výraz některých sociálních demokratů). ČSSD ví, že se může stát, že si ÚOOZ „vylosuje“ nějakého nového Ratha.

Proto ta snaha dostat Šlachtu z ÚOOZ, proto ta reorganizace, ta je jen zástupný problém a prostředek, jak oslabit Babiše.

Kdyby si Šlachta udělal již na samém začátku patřičný odstup od Babiše, mohl mít dnes za sebou nejen 17 plukovníků, kteří píší nespokojené dopisy ministru vnitra, a jistě i desítky dalších podřízených, kteří to třeba myslí i dobře, ale také drtivou většinu společnosti.

Závěrem Kmenta píše, že bude dobře, pokud po osmi letech dojde k personální obměně. „A teď by to chtělo zase někoho jiného. Někoho, kdo nebude ani Babišův, ale ani Sobotkův a Chovancův. Ani žádného jiného politika,“ dodal Kmenta.