Německý občan vystupující na sítí X jako Paul Vanitas s odkazem na demografické a ekonomické grafy upozorňuje na zásadní důvody, proč Německo směřuje ke krizi kompetencí, tento termín označuje situaci, kdy je mezi dovednostmi a schopnostmi pracovní síly a potřebami zaměstnavatelů nebo průmyslu značný nesoulad. Problém se často objevuje v souvislosti se stárnutím populace, jako je tomu například v Německu.

„To bude podle mého názoru největší sociální problém naší doby,“ dodává Paul Vantis, který poukazuje, že většina německých baby boomers (lidé narození mezi rokem  1946 a 1964) plánují odejít do důchodu v příštích 5 až deseti letech. „Po více než 50 letech porodnosti, která byla nižší než reprodukční, tedy 1,2 až 1,5 dítěte na ženu, vypadá německá populační pyramida tak, že nejpočetnější věkovou kohortou jsou lidé narození v 60. letech 20. století. Jejich odchod do důchodu v nadcházejících letech způsobí masivní úbytek znalostí z trhu práce,“ uvádí Vantis.

Root cause 1: The age pyramid

After no less than 50 years of below-replacement fertility rates of 1.2 to 1.5 kids per woman, Germany's population pyramid looks like this: pic.twitter.com/B5spxg7lAy

— Paul Vanitas (@Dr_Vanitas_) December 5, 2024

Jejich nahrazení mnohem menšími kohortami, tedy mladšími generacemi, přináší nejen pokles počtu pracovníků, ale i kvalitativní změny. V návaznosti na demografické změny je třeba vzít v úvahu i změnu ve vzdělávacím systému. Zatímco tzv. „boomeři“ se většinou vzdělávali na odborných školách, současná generace vykazuje jiný trend – dnes více než 60 % mladých lidí pokračuje ve studiu na vysokých školách.

Vysokoškolské vzdělání sice zvyšuje kvalifikaci, v některých sektorech je stále více potřeba odborníků s praktickými dovednostmi, získané právě prostřednictvím odborného vzdělávání. „To znamená, že: Elektrikáři, zdravotní sestry nebo policisté se dříve rekrutovali z absolventů s průměrnými až dobrými kognitivními schopnostmi. Průměrný absolvent střední školy totiž vystudoval obchodní školu a nastoupil na jedno z těchto míst. Dnes jde průměrný absolvent střední školy na vysokou školu studovat obchodní nebo společenské vědy. Tam byly sníženy požadavky na to, aby průměrní nebo podprůměrní studenti mohli složit zkoušky,“ uvádí Vanitas.