Německý občan vystupující na sítí X jako Paul Vanitas s odkazem na demografické a ekonomické grafy upozorňuje na zásadní důvody, proč Německo směřuje ke krizi kompetencí, tento termín označuje situaci, kdy je mezi dovednostmi a schopnostmi pracovní síly a potřebami zaměstnavatelů nebo průmyslu značný nesoulad. Problém se často objevuje v souvislosti se stárnutím populace, jako je tomu například v Německu.

„To bude podle mého názoru největší sociální problém naší doby,“ dodává Paul Vantis, který poukazuje, že většina německých baby boomers (lidé narození mezi rokem  1946 a 1964) plánují odejít do důchodu v příštích 5 až deseti letech. „Po více než 50 letech porodnosti, která byla nižší než reprodukční, tedy 1,2 až 1,5 dítěte na ženu, vypadá německá populační pyramida tak, že nejpočetnější věkovou kohortou jsou lidé narození v 60. letech 20. století. Jejich odchod do důchodu v nadcházejících letech způsobí masivní úbytek znalostí z trhu práce,“ uvádí Vantis.

Root cause 1: The age pyramid

After no less than 50 years of below-replacement fertility rates of 1.2 to 1.5 kids per woman, Germany's population pyramid looks like this: pic.twitter.com/B5spxg7lAy

— Paul Vanitas (@Dr_Vanitas_) December 5, 2024

Jejich nahrazení mnohem menšími kohortami, tedy mladšími generacemi, přináší nejen pokles počtu pracovníků, ale i kvalitativní změny. V návaznosti na demografické změny je třeba vzít v úvahu i změnu ve vzdělávacím systému. Zatímco tzv. „boomeři“ se většinou vzdělávali na odborných školách, současná generace vykazuje jiný trend – dnes více než 60 % mladých lidí pokračuje ve studiu na vysokých školách.

Vysokoškolské vzdělání sice zvyšuje kvalifikaci, v některých sektorech je stále více potřeba odborníků s praktickými dovednostmi, získané právě prostřednictvím odborného vzdělávání. „To znamená, že: Elektrikáři, zdravotní sestry nebo policisté se dříve rekrutovali z absolventů s průměrnými až dobrými kognitivními schopnostmi. Průměrný absolvent střední školy totiž vystudoval obchodní školu a nastoupil na jedno z těchto míst. Dnes jde průměrný absolvent střední školy na vysokou školu studovat obchodní nebo společenské vědy. Tam byly sníženy požadavky na to, aby průměrní nebo podprůměrní studenti mohli složit zkoušky,“ uvádí Vanitas.

Because the average high school graduate went to trade school and took on one of these jobs. Today, the average high school graduate goes to college to study business studies or social sciences. Requirements were lowered there for average or below-average students to pass the bar pic.twitter.com/SpV8c9BCU5

— Paul Vanitas (@Dr_Vanitas_) December 5, 2024

Tento vývoj může mít dopad na efektivitu a konkurenceschopnost pracovní síly, jelikož vysoký počet vysokoškolských absolventů nemusí odpovídat potřebám trhu práce, kde roste poptávka po odborných pracovnících. „Elektrikáři nebo instalatéři musejí nabírat své učně převážně ze spodní třetiny kognitivního rozložení absolventů středních škol (za předpokladu, že 60 %, kteří jdou na vysokou školu, je 60 % nejkvalifikovanějších). Podniky se tak setkávají s mnohem menší a méně kvalifikovanou skupinou,“ přibližuje Vantis.

Dalším zásadním faktorem, který přispívá ke směřování Německa ke krizi kompetencí, je problém migrace skupin s nižším vzděláním. Tento fenomén opět  vytváří tlak na pracovní trh, protože přistěhovalecké skupiny s nižšími kvalifikacemi a jazykovými dovednostmi často rovněž nejsou schopny efektivně zaplnit odborné pozice. „Více než 40 % dětí v Německu dnes pochází z rodin migrantů. Jedná se o různorodou skupinu, mnohé z nich jsou dobře integrované. Neúměrně však přibývá migrantů s nízkým vzděláním. Je to vlastně jediná rostoucí demografická skupina v Německu,“ ukazuje na grafu Paul Vanitas.

Root cause 4: Failure to integrate migrants into education

Migrant-origin youth are projected to pass the 50% mark in Germany soon. Whatever you think of this, their educational outcomes will clearly play a crucial role.

In Germany the gap between migrants and natives is large: pic.twitter.com/SKOWPaervn

— Paul Vanitas (@Dr_Vanitas_) December 5, 2024

Situaci zhoršuje i s tím související skutečnost nedostatečného začlenění migrantů do vzdělávacího systému. „Předpokládá se, že podíl mladých lidí s migračním původem v Německu brzy překročí hranici 50 %. Ať už si o tom myslíte cokoli, jejich výsledky ve vzdělávání budou jednoznačně hrát klíčovou roli v rámci budoucnosti pracovního trhu,“ dodává.