Podle ministerstva financí zbude dva a půl tisíce z dnešních čtyř tisíc provozoven a postupně toto číslo klesne na dvě tisícovky. Důsledky přísnějšího zákona, který platí od letošního ledna, se pak naplno projeví zhruba v polovině příštího roku.

Že příští rok skutečně bude zásadním rokem v regulaci hazardu v Česku, potvrdil předseda spolku Občané proti hazardu Martin Svoboda. „Ano, je to tak, naplno začne platit a fungovat nový zákon. Stále nám ale chybějí podstatné náležitosti, třeba to, že není hotový registr hráčů, a řadu opatření nebude možné vymáhat individuálně a nebudou moct být ze hry vyloučení lidé, kteří by hrát neměli, třeba lidé na dávkách,“ upřesnil a dodal, že to vidí jako velký problém.

Ministerstvo financí prý předem upozorňuje i na to, že je možné, že úbytky heren nebudou takové, jaké jsou předem vždy avizované. „Už ke dnešnímu datu mělo být heren a automatů mnohem méně. Je to pro Česko ostudné, Rakousko má automatů o polovinu méně, asi osmadvacet tisíc,“ dodal.

„Tohle celé nebude regulační, ale likvidační,“ povzdechl si senátor a podnikatel hazardu Synot Ivo Valenta s tím, že čísla se teď rozhodně změní. „Od nového roku platí zákazy v hospodách a barech, ale hrozí daleko větší problém, jelikož skoro žádná společnost kromě Synotu nemá zatím povolení na herny a na kasina,“ řekl.

Podle Valenty ministerstvo financí otálelo a nedávalo přesné podmínky, regulace a pravidla. „Stalo se proto, že společnost Synot až po třinácti měsících získala teprve povolení. To přece není možné, když všichni musíme udělat softwarové vybavování, změnit herny. Tohle bylo obrovské pochybení a hrozí, že bude otevřeno velmi málo heren. Stát nereguluje férově,“ řekl.

S ironickým úsměvem ve tváři mu s číselným grafem v ruce oponoval končící náměstek ministryně financí Ondřej Závodský. „Ukážu vám reálná fakta. Když jsme na ministerstvu začínali, existovalo v Česku šest tisíc sto provozoven. Nyní jich je 3 817 a podle licencí a podmínek, které nový zákon stanovuje, bude do léta příští roku v Česku dva tisíce pět set provozoven,“ upřesnil.

„V odhadech jsem si jistý, že je velmi detailně stanovené to, co má šanci přežít a co ne. V současné době máme osm set padesát zvláštních provozních režimů, jsou to převážně hospody a bary s maximálně šesti hracími automaty, ve kterých je hazard možné provozovat. Už jen těchto osm set padesát provozen je možné v těchto měsících škrtnout. Dále je možné i škrtnout provozovny ve městech, kde je vyhláška, která hazard na daném místě zakazuje,“ řekl.

Změna bude podle slov Ondřeje Závodského obrovská a doba, kdy na ministerstvo financí někteří lidé přicházeli a podle určitých podmínek dostali licenci prakticky na cokoliv, prý skončila.

„Pan Valenta navíc nemá, co se licencí týká, vůbec přesné informace. Jeho společnost Synot není jediná, která obdržela licenci, těch licencí bylo ministerstvem financí uděleno celkem dvaadvacet,“ řekl s tím, že ministerstvo licence vydává v řádu dnů po předložení náležité technické dokumentace a kvalitního herního plánu.

Česká republika je obecně velmi kritizována za toleranci k hazardu. Část odvodů z hazardních her jde obcím a část do státního rozpočtu České republiky. Přestože se v loňském roce snížil podíl, si obecní rozpočty přišly na více než šest miliard korun, a to díky nárůstu tržeb a zvýšení daňové sazby. Do státního rozpočtu šlo z hazardu přes čtyři milardy korun.

Podle Martina Svobody by rozhodně bylo lepší, kdyby obce nebyly do hazardu zainteresované. „Největší argument je tu samozřejmě finanční. Bylo by ale určitě výhodnější, kdyby peníze z hazardu byly rozdělované poměrným způsobem, a ne podle počtu automatů na dané území,“ uzavřel.