Jednou z variant je, že by si lidé v menších obcích volili většinovým systémem konkrétní zastupitele, zatímco ve velkých městech by hlasovali pro strany. Na semináři ke změně komunálního volebního systému to dnes uvedl ředitel odboru voleb z ministerstva vnitra Petr Vokáč.

Nyní si v komunálních volbách mohou lidé bez ohledu na velikost obce vybrat jak strany, tak zakroužkovat jednotlivé kandidáty podle počtu míst v zastupitelstvu. Lidé, kteří hlasují pro jednotlivé kandidáty, ale fakticky dávají hlas příslušné straně, uvedl politolog Tomáš Lebeda z olomoucké Univerzity Palackého.

Zakroužkovaní adepti se totiž mohou do zastupitelstva přednostně dostat, pokud obdrží desetinu preferenčních hlasů, podotkl Lebeda. V praxi se tak podle něj stává, že do zastupitelstva jsou zvoleni lídři kandidátek, byť další kandidáti získali třeba dvojnásobný počet přednostních hlasů, který ale na přeskočení nestačil.

Jednou z možných změn by podle Lebedy mohlo být zrušení této desetiprocentní hranice s tím, že do zastupitelstva by se dostali za stranu kandidáti podle počtu získaných hlasů. „Není to úplně to, co strany chtějí,“ připustil. Další možností je zavedení čistě většinového systému, což by ale komplikovalo sestavování radničních koalic.

Nejlepší je podle Lebedy varianta, podle níž by se část mandátů obsazovala podle poměrného systému a část podle většinového, přičemž poměr mezi těmito částmi by určili sami voliči svými hlasy pro jednotlivé kandidáty. Nevýhodou je, že tento způsob by volby nezjednodušil.

Vokáč uvedl, že ministerstvo vnitra chystá místo volebního kodexu zákon o správě voleb, který by rozdílné systémy hlasování neměnil, ale sjednotil by pravidla administrativních volebních úkonů společně s jejich elektronizací. Týkal by se například voličských seznamů nebo sestavování volebních komisí.

Ve hře je také možnost, že by voliči dostávali lístky až ve volební místnosti, ne do poštovních schránek. Omezila by se tím možnost kupčení s hlasovacími lístky a také náklady na lístky, uvedl Vokáč. Ušetřilo by se tím 15 milionů korun na každé volby, dodal.

Uvažuje se v této souvislosti také o zavedení jednoho volebního dne. Česko je jedinou zemí EU, kde se volby konají ve dvou dnech, v pátek a v sobotu. Jednodenní volby se v Česku uskutečnily pouze jednou, a to v neděli 12. listopadu 2000, kdy si lidé poprvé vybírali krajské zastupitele. Této možnosti využila jen třetina voličů.