Na konci září se uzavře dvanáctiletá éra Petra Dvořáka v čele České televize. Ve funkci generálního ředitele ho od 1. října nahradí dosavadní šéf brněnského studia ČT Jan Souček. Jeho úloha nebude snadná, protože si letití zaměstnanci a neodmyslitelné tváře veřejnoprávní obrazovky zvykli, že si dlouhá léta mohli dělat takřka, co chtěli. Přesně v duchu toho, co v období televizní stávky v zimě 2000-01 řekl Karel Schwarzenberg: „Česká televize patří těm, kteří v ní pracují.“ Proto pro ně musí znít zlověstně vyjádření nového generálního ředitele, že základem je to, aby lidé, kteří jsou tvářemi pořadů ČT, nedávali najevo své názory a politické preference. Jan Souček o sobě v této souvislosti prohlásil, že je velmi nesmlouvavý zastánce přísných kodexů, jimiž se řídí i světová média, včetně komerčních. Ta jsou velmi přísná ve vztahu k veřejné prezentaci svých moderátorů.

Už v období mezi zvolením a nástupem do funkce je nový šéf veřejnoprávní televize vystaven nejrůznějším tlakům, jak vyplývá i z jeho aktuálního vyjádření na sociální síti X, v němž informuje o tom, že příští pondělí představí složení svého týmu nejužšího vedení České televize. „Protože jsem ale některými chronickými revolucionáři opakovaně napadán jako zaprodanec autoritářských režimů, když si dovoluji trvat na dodržování dvacet let starého etického kodexu ČT (doporučuji čl. 22. 6. a 22. 7.), těším se, že padnou i dotazy na toto téma. Cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly. Rezignace na striktní zachovávání nezávislosti veřejnoprávních médií patří do stejného ranku,“ napsal Jan Souček.

Nejde o omezení svobody slova, ale o závaží profese

Ze zmíněných dvou článků kodexu mimo jiné vyplývá, že z počínání a vyjadřování konkrétního zaměstnance v žádném případě nesmí vzniknout dojem, že je spojen s určitými politickými nebo náboženskými názory či obchodními zájmy. Rovněž není přijatelné, aby se zaměstnanci vystupující v pořadech České televize prezentovali v jiných médiích způsobem, který by byl v České televizi nepřípustný. Připomenutí těchto ustanovení, které mnozí zaměstnanci ČT až dosud brali na lehkou váhu, nepochybně souvisí s jejich vyjadřováním na sociálních sítích. Ta vcelku jednoznačně vypovídala o tom, pro koho na politické scéně bije jejich srdce. S tím by nástupem nového generálního ředitele měl být konec.

Alespoň o tom svědčí jeho slova krátce po svém zvolení. „Neuznávám přitom názor, že omezení diskuze ve veřejném prostoru, na sociálních sítích, je omezením svobody slova. Práce ve veřejnoprávním médiu je privilegium být tím, kdo deseti a půl milionu lidí zprostředkovává obraz vnějšího světa. Každá výsada s sebou nese závaží. V tomto případě je to omezení možnosti vyjadřovat ve veřejném prostoru osobní preference. Lékař musí také do smrti mlčet o tom, co se dozvěděl o svém pacientovi. A nevztahuje se na to svoboda slova. Je to závaží jeho profese,“ konstatoval Jan Souček v rozhovoru pro Deník.

Šéf si nechal zpovykané redaktory přerůst přes hlavu

Naskýtá se pochopitelně otázka, zda nastolený kurz dokáže nový ředitel udržet i tváří v tvář o svá privilegia přicházejícím populárním televizním tvářím, nebo si nechá i on přerůst zaměstnance přes hlavu a z avizovaného důrazu na dodržování etického kodexu pod tlakem vycouvá. „Odpověď neznám, ale každopádně si na tento nejnovější spektákl z produkce České televize, jenž se obvykle s šestiletou frekvencí opakuje pod názvem ‚Výměna generálního ředitele‘ na veřejnoprávní obrazovce i mimo ni, koupím lístek do první řady. V minulých dílech to vždy dopadlo tak, že platila varianta B, totiž že si nový generální ředitel zpovykané redaktory přerůst přes hlavu nechal. Sám jsem zvědavý, jak to dopadne tentokrát,“ říká pro ParlamentníListy Petr Štěpánek, který byl dlouhá léta členem či místopředsedou Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.