„Jak jsou křesťanské hodnoty zneužívány v politice“ – tak se jmenovala nedlouhá přednáška, na které byl přítomen mj. také Tomáš Halík.

Ach to orbánovské Maďarsko, ach ti Poláci!

„Míra religiozity při posledním sčítání v ČR není moc velká. Ale argumentaci ‚křesťanské hodnoty‘ si přiřazuje celá řada politických aktérů,“ uvedl v úvodu politolog.

„Instrumentalizace“ náboženství podle něj není unikátem ČR, vychází z širšího kontextu.

„Prošlo si tím orbánovské Maďarsko, nyní si tím prochází Polsko a země V4, Je charakteristické, že zde můžeme uspořádání společnosti hyperbolicky označit jako kvazikonzervativní společenský řád. Kvazi proto, že není ukotven v tradičních hodnotách konzervatismu ve formě ideologie, ale instrumentalizaci hodnot. V Polsku je to strana Právo a spravedlnost. Maďarsko je známo svým orbánismem, kvazikonzervativním režimem, který klade důraz na nějak definované křesťanské hodnoty. Cílem této  instrumentalizace je v podstatě vytvářet nějaké delimitace. Tady jsme my, to je nějaký symbol, pevně ukotvený, a tyto hodnoty jsou ohroženy někým... V maďarském, v polském kontextu, a už to prosakuje i do českého kontextu,“ varoval přednášející politolog.

„Zde se začínají objevovat termíny jako homosexualismus, genderismus, jako něco, co odporuje tradičním křesťanským hodnotám. Někdy to slouží jako záminka nebo zástěrka k argumentaci třeba migrační vlny, která ale všechny země V4 obloukem minula. Maximálně, kdo o tom může hovořit, je Maďarsko se svou zkušeností se svým plotem na hranici.  V českém, slovenském a polském kontextu to ale neodpovídá realitě.“

Kdo je vlastně „namydlenej“?

„Rezonuje to v médiích, hodně se to používá jako nějaké politické mejdlo, kdy nejsnazší hysterizace slov oponenta je, že je to populista. My s tím v akademické sféře ale musíme pracovat trochu odborněji, konceptuálně. My můžeme populismus jako styl argumentace zjednodušit do tří základních pilířů – elita, lid, a ti druzí, jiní,“ pokračoval se zaujetím sobě vlastním Petr Krčál.

„Populistická argumentace je stavěna tak, že populista sám sebe nazývá jako reprezentanta lidu. Lid je považován za homogenní, což tady samozřejmě není. Ochraňuje před zlými elitami, jimiž můžou být EU, jiné politické strany, Soros a podobně. Lid tedy chrání před těmi cizími elementy. V našem pojetí, o čem hovořím, můžeme hovořit o polarizaci – nositelé křesťanských hodnot jsou řekněme antinositelé křesťanských hodnot. Čili explicitně nebo implicitně – oni jsou nekřesťané.“

Český prezident – vděčný objekt výzkumu

„A teď k selekci lidí a stran, které používají tuto argumentaci. Hlavně tedy řešíme Miloše Zemana. My v našem výzkumu pracujeme prakticky se vším, co Miloš Zeman řekl. To znamená, že zpracováváme veškerou jeho verbální, textovou, jakoukoliv jinou produkci. V současné době je to přes milión a půl slov.“ Zkoumání probíhá s ohledem na bezpečnost, extremismus, korupci a tak dále.

„Jak Miloš Zeman portrétuje křesťanství? Jaký ve své verbální a textové komunikaci vytváří obraz křesťanství? Je dlužno poznamenat, že jeho rétorika ve vztahu ke křesťanským hodnotám se velmi měnila v závislosti na kulminaci takzvané migrační krize,“ odtajnil univerzitní práce a výzkum politolog. „My na to využíváme software, to bychom jinak neučetli. Program to přečte za nás. Křesťanství jsme definovali pomocí klíčových slov. Vypadlo nám zhruba 211 výskytů. V tomto případě tedy on hovořil o náboženství,“ konstatoval Krčál před zkoprnělým publikem.