Už i v britském think-tanku RUSI (Royal United Services Institute) jsou tací, kteří si uvědomují, že se válka nevyvíjí pro Ukrajinu a její spojence dobře. Například britský diplomat Tim Willasey-Wilsey rovnou píše o „hrozící zradě Ukrajiny“.

Připomíná, jak nový generální tajemník NATO Mark Rutte hned po uvedení do funkce sliboval v Kyjevě pokračování podpory ve válce s Ruskem. Stejně jako Zelenského turné po Evropě, kde představuje svůj „plán vítězství“, když ve Washingtonu byly reakce „smíšené“. Za nebezpečné považuje diplomat volby v USA, protože už 6. listopadu by Donald Trump mohl volat Putinovi. „Jakýkoliv takový hovor by stanovil očekávání, že dojde k vyjednání dohody, přičemž jednání by mohla začít v prvních měsících roku 2025,“ varuje diplomat.

Podle něj by sice „nikdo neměl chtít, aby tento mlýnek na maso pokračoval“, ale Zelenskyj by se prý měl dohody uzavřené Trumpem obávat, protože ta, kterou uzavřel v roce 2020 s Tálibánem byla podle Willasey-Wilseyho „nejhorší od Mnichova“. Zelenskyj by nedostal ani Krym, ani Donbas, ani reparace, soudy za válečné zločiny nebo členství v NATO. „Možná dokáže směnit pozici v Kursku za kontrolu nad záporožskou jadernou elektrárnou,“ teoretizuje britský diplomat, ale dodává, že bez záruky článku 5 NATO by Putin po přezbrojení mohl válku začít znovu. Ohroženy by byly Gruzie a Moldavsko, i Pobaltí by prý mělo důvod k nervozitě, i přes své členství v NATO.

Nicméně, nesmí se dle Willasey-Wilseyho svádět všechno na Trumpa. Kritizuje také Bidena za to, že nepovolil útoky na ruské cíle britskými střelami Storm Shadow. Problémem je prý i Evropa. Tam chválil Pobaltí, Skandinávii, svou vlastní zemi a Polsko.

„Německo sice dodalo nejvíce zbraní, ale je a bylo politicky nespolehlivé. Jeho odmítnutí poslat střely Taurus a jeho veřejná debata o snížení svého rozpočtu na obranu vyslalo špatné signály. Německé společnosti mají nadále své zájmy v Rusku a úspěchy Alternativy pro Německo v Durynsku, Sasku a Braniborsku připomenuly kancléři Scholzovi, že na východě Německa je pro válku pramálo podpory,“ píše diplomat s tím, že podobnou připomínku zažil i Emmanuel Macron.

„Nejviditelnější známkou selhání kolektivního odhodlání porazit Rusko bylo rozhodnutí nezabavit ruská finanční aktiva zmrazená v západních bankách, ale použít je jako zástavu pro získání mnohem menší půjčky,“ pokračuje diplomat. A že by to ohrozilo důvěru v západní bankovní systém? Takové riziko je podle něho jen teoretické a jen málo zemí by své úspory svěřily indickým nebo čínským bankám. Naopak by to podle diplomata „vyslalo signál Putinovi, že nemá napadat další země“.

Pokud by byl zvolen Trump, tak by si dle Willasey-Wilseyho začal oprávněně stěžovat, že USA nesou břímě bránění západních zájmů. A také, že Ukrajina má problémy s nedostatkem mužstva, vliv na ceny na trzích je negativní a s válkou na Blízkém východě jsou USA opět zapleteny ve věčných konfliktech. Kamala by pak šla v Bidenových šlépějích, tedy by byla opatrná a zdrženlivá ohledně členství Ukrajiny v NATO. Nemluvě o tom, že zásilky vojenské pomoci by závisely na složení obou komor parlamentu. Jako nejhorší výsledek považuje vítězství Harrisové, které by Trump rozporoval, protože pak by USA byly na týdny, možná i měsíce v zahraniční politice „vypnuté“.