Už i v britském think-tanku RUSI (Royal United Services Institute) jsou tací, kteří si uvědomují, že se válka nevyvíjí pro Ukrajinu a její spojence dobře. Například britský diplomat Tim Willasey-Wilsey rovnou píše o „hrozící zradě Ukrajiny“.
Připomíná, jak nový generální tajemník NATO Mark Rutte hned po uvedení do funkce sliboval v Kyjevě pokračování podpory ve válce s Ruskem. Stejně jako Zelenského turné po Evropě, kde představuje svůj „plán vítězství“, když ve Washingtonu byly reakce „smíšené“. Za nebezpečné považuje diplomat volby v USA, protože už 6. listopadu by Donald Trump mohl volat Putinovi. „Jakýkoliv takový hovor by stanovil očekávání, že dojde k vyjednání dohody, přičemž jednání by mohla začít v prvních měsících roku 2025,“ varuje diplomat.
Vede Kateřina Konečná KSČM správným směrem?Anketa
Nicméně, nesmí se dle Willasey-Wilseyho svádět všechno na Trumpa. Kritizuje také Bidena za to, že nepovolil útoky na ruské cíle britskými střelami Storm Shadow. Problémem je prý i Evropa. Tam chválil Pobaltí, Skandinávii, svou vlastní zemi a Polsko.
„Německo sice dodalo nejvíce zbraní, ale je a bylo politicky nespolehlivé. Jeho odmítnutí poslat střely Taurus a jeho veřejná debata o snížení svého rozpočtu na obranu vyslalo špatné signály. Německé společnosti mají nadále své zájmy v Rusku a úspěchy Alternativy pro Německo v Durynsku, Sasku a Braniborsku připomenuly kancléři Scholzovi, že na východě Německa je pro válku pramálo podpory,“ píše diplomat s tím, že podobnou připomínku zažil i Emmanuel Macron.
„Nejviditelnější známkou selhání kolektivního odhodlání porazit Rusko bylo rozhodnutí nezabavit ruská finanční aktiva zmrazená v západních bankách, ale použít je jako zástavu pro získání mnohem menší půjčky,“ pokračuje diplomat. A že by to ohrozilo důvěru v západní bankovní systém? Takové riziko je podle něho jen teoretické a jen málo zemí by své úspory svěřily indickým nebo čínským bankám. Naopak by to podle diplomata „vyslalo signál Putinovi, že nemá napadat další země“.
Pokud by byl zvolen Trump, tak by si dle Willasey-Wilseyho začal oprávněně stěžovat, že USA nesou břímě bránění západních zájmů. A také, že Ukrajina má problémy s nedostatkem mužstva, vliv na ceny na trzích je negativní a s válkou na Blízkém východě jsou USA opět zapleteny ve věčných konfliktech. Kamala by pak šla v Bidenových šlépějích, tedy by byla opatrná a zdrženlivá ohledně členství Ukrajiny v NATO. Nemluvě o tom, že zásilky vojenské pomoci by závisely na složení obou komor parlamentu. Jako nejhorší výsledek považuje vítězství Harrisové, které by Trump rozporoval, protože pak by USA byly na týdny, možná i měsíce v zahraniční politice „vypnuté“.
„Pokud nedojde ke vzpouře ruských sil nebo krizi v Moskvě, vypadají vyhlídky Ukrajiny (a tedy i Evropy) chmurně. Ironií je, že Putin bude tvrdit, že zvítězil, přestože jeho kampaň byla nákladnou katastrofou,“ píše diplomat.
Jak by tedy podle něho vypadala „zrazená Ukrajina“? Jednak by prý měla stále 82 % svého území, provinilý Západ by „nepochybně“ dodal pomoc pro obnovu infrstruktury. Nakonec by se mohla i stát členem EU, pokud by tato možnost nebyla zavrhnuta při jednáních.
„Ale vstup do západního klubu v tu chvíli možná ztratil na atraktivitě. Zkorumpovaní ukrajinští oligarchové by se znovu probudili ze zimního spánku. Starý postsovětský cynismus by nahradil mladistvý entuziasmus generace Majdanu. Objevil by se antagonismus vůči těm, kdo se vracejí ze zahraničí poté, co se vyhnuli boji, a – samozřejmě – tisíce truchlících rodin,“ předvídá britský diplomat.
„Tuto válku měla zvládnout Evropa. Navzdory desetiletím diskusí o evropské obraně se ukázalo, že spoléhat se na velkorysost USA je příliš výhodné. Evropa se tak stala zajatcem amerických volebních faktorů. To také způsobilo, že se Evropa vyhnula obtížným rozhodnutím, která s sebou nesla pomoc při vítězství ve válce: velkému zvýšení výdajů na obranu, 24hodinové práci v muničních továrnách, zvýšení nákladů na potraviny a energie a politickým rizikům, jako je zabavení zmrazených aktiv. Evropě nyní zbývá zajistit si místo u jednacího stolu a v rámci případného urovnání prosazovat členství Ukrajiny v NATO. Pokud se to nepodaří, bude Západ léta litovat zrady odvážných Ukrajinců, jejichž jediným zločinem bylo přání připojit se k západnímu demokratickému řádu,“ zakončuje svou úvahu diplomat.
Právě jeho slov si všiml analytik Simplicius, který shledává, že i na Západě si začínají uvědomovat, že Ukrajině docházejí možnosti. Nicméně „šokující“ je podle něj to, jak slepí jsou podporovatelé Ukrajiny k tomu, co je pro Ukrajinu ta nejhorší možnost. Že to není, že se Ukrajina rozhodne, že uzná současný stav, jako by na to Rusko netrpělivě čekalo.
„Jde o záměrné mlžení, které má zabránit tomu, aby ta největší rána nezničila poslední zbytky ukrajinské morálky. Nadále počítají s tím, že ‚kapitulace‘ Ukrajiny představuje pouze podepsání nevýhodné mírové dohody s Ruskem o vytvoření demilitarizované zóny korejského typu na současné kontaktní linii,“ upozorňuje. Ruské cíle jsou ale maximalistické a Ukrajina může ztratit mnohem víc, než si komentátoři dokážou představit.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Karel Šebesta