Europoslanec Niedermayer lituje, že Orbánova výhra a zejména jeho projev po volbách rozbíjí nově nalezenou „identitu a společnou řeč“ Evropy.

Zaujala jej zejména slova v povolební euforii, že FIDESZ porazil „Brusel a Zelenského“ (o kterých informovaly Seznam Zprávy). Pokud to nebylo jen gesto pro domácí voliče, znamená to podle českého europoslance, že Unii čeká velká zkouška.

„Je bohužel nedobrou praxí v EU, že země s něčím nespokojené, blokují veškerá, či některá jednomyslná rozhodnutí a tím dostávají EU do krizových situací,“ obává se a připomíná Polsko, které uvažuje že hodí vidle do globální daňové dohody, co EU dojednala a teď ji musí převést do unijního práva.

„Nechci dělat rychlé a silné závěry, ale již samotné chování Viktora Orbána v Ukrajinské krizi je velmi znepokojivé,“ obává se dále Niedermayer. A napadá jej, že jásání maďarského premiéra, že porazil Brusel a Zelenského je přesně tím, co chce i Putin.

Proto podle něj možná přišel čas, aby EU změnila pravidla o jednomyslném rozhodování (Niedermayer nabádá k „více vyváženému pohledu“). České jásání nad tím, čemu můžeme zabránit, se nám totiž může vrátit, když někdo jiný zablokuje rozhodnutí a nás to bude hodně stát. Žádný příklad europoslanec neuvedl, ale prý nás to může bolet mnohem více, než že nebudeme mít pojistku jednomyslnosti.

Podobné úvahy, navíc svým nezaměnitelným způsobem, prezentovala i Niedermayerova kolegyně z europarlamentu Markéta Gregorová. Ta začala útokem na maďarského volebního vítěze FIDESZ který podle ní ovládá veřejný i mediální prostor, nedělá rozdíl mezi státem a Orbánem a dokonce dělá všechny kroky k tomu, aby se udržel u moci.

Pak stejně jako kolega upjala svou pozornost k povolbenímu projevu Viktora Orbána, a zaujalo jí, že za oponenty vyhlásil mezinárodní média, bruselské byrokraty a prezidenta Ukrajiny. Zopakovala, že domácí média už FIDESZ ovládá a EU mu prý vadí zase proto, že po něm chce dodržovat právní stát. A Zelenskyj se do vybrané společnosti dostal jen proto, že jej jednou kritizoval za kamarádění s Putinem.

K tomu Gregorová připočetla, že voliči si dovolili do parlamentu poslat hnutí Naše vlast, které europoslankyně svému publiku představila slovy „odpadlíci z ultrapravicového Jobbiku, kterým přišel málo ultrapravicový“. Že ten ultrapravicový Jobbik byl součástí společné kandidátky se Zelenými, se kterými sdílí klub, už neprozradila.

Načež volby shrnula slovy: „Je to výsledek svobodných demokratických voleb. Není to ale směr, který je podle mě v souladu s působením v Evropské unii“.

A proto je problém, že v zahraničně- bezpečnostních otázkách v Radě EU platí jednomyslné hlasování. „Pokud se tak 26 zemí od Portugalska po Estonsko na něčem shodne, stačí, aby přišlo jedno Maďarsko a řeklo NE. A je vymalováno,“ vysvětlila.

Orbánovi se to prý hodí k tomu, aby v Bruselu do všeho házel vidle a pak doma pomlouval EU, že je neakceschopná. Gregorová to pojmenovala „cynicky dokonalý kruh“.

Od chvíle, kdy v roce 2019 přišla do Bruselu, prý Gregorová prosazuje, aby se v zahraniční politice přešlo na většinové hlasování. A teď o to chce usilovat ještě intenzivněji.