Je to už dvacet let od bitvy o Kavčí hory, o níž se nejčastěji hovoří jako o televizní stávce. „Jiní tomu říkali vzpoura, někteří to nazývali bojem za svobodu slova nebo bojem za demokracii; všechna tato epiteta padla. Zastavil bych se u zprávy ČTK, kde se píše, že spolek Milion chvilek uspořádal 11. ledna na pražském Jungmannově náměstí protest za nezávislost a důvěryhodnost České televize. To se mi moc líbí, hned bych to podepsal. Česká televize by měla být především nezávislá a důvěryhodná. Nejsme však asi se spolkem Milion chvilek ve shodě, zda tomu tak dnes je, nebo není, a zda by tomu mělo být za jiných podmínek, či nemělo. Spolek Milion chvilek tvrdí, že protesty před dvaceti lety zabránily přeměně České televize v politický nástroj. A tak jsem se podíval, jak to před těmi dvaceti lety bylo a vytáhl jsem si, jak šly ty události den po dni,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Výčet tehdejších událostí začíná 12. lednem 2001, kdy Poslanecká sněmovna projednala novelu zákona o České televizi. „Ta byla výsledkem nějaké diskuse a šlo o to, že členy Rady České televize by neměly navrhovat poslanecké kluby jako do té doby; u Rady ČTK i Rady pro rozhlasové a televizní vysílání tento princip platí dodnes. Předseda Sněmovny Klaus předložil pozměňovací návrh v tom smyslu, že návrhy kandidátů na členy Rady ČT předkládají organizace a sdružení představující kulturní, regionální, náboženské, školské, vědecké a jiné zájmy. Tento návrh byl schválen den poté, tedy třináctého. Zároveň novela předpokládala, a teď jsme u pojmu politizace, o který se opírá spolek Milion chvilek, že dolní komora Parlamentu převezme pravomoci odvolané televizní rady a zvolí prozatímního ředitele veřejnoprávní televize, k čemuž poté došlo,“ připomíná mediální analytik.
Nepřidělovat ředitelům práci vyplývající z jejich funkcí
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník