NSZ Pavel Zeman v jednom ze svých rozhovorů pro média sdělil, že mají neúspěšnost nějakých pět procent. Tím NSZ Pavel Zeman myslel ty občany, které vláčeli po soudech, dehonestovali (mnohdy z neznalosti zákonů, nebo jen tak, že si to mohou dovolit), myslel ty občany, kterým touto dehonestací zničili život. Nejen jim, ale i jejich blízkým. Myslel ty občany, kteří byli nakonec zproštěni, pokud se této očisty dožili. Plivanec, jedovatá slina na nich a jejich rodinách zůstává na celý život. Mnozí již nenajdou odpovídající práci, stávají se vyvrheli společnosti, přestože pro tuto společnost celý život poctivě pracovali a nic nezákonného neudělali.

To je jedna strana dopadů nedůvodného, nezákonného stíhání – ta lidská, společenská. Ta druhá strana je téměř nevyčíslitelný ekonomický dopad nejen na takto postižené občany a jejich rodiny, ale na společnost jako celek. Hovoříme o desítkách tisících poškozených občanů, hovoříme o škodách v miliardách korun.

Co ale dělat, když vás státní zástupce vydírá, zastrašuje, požaduje, abyste jednal v rozporu se zákony. Důvody má různé, vlastní ego, objednávku, nebo jen tak zneužívá svoji moc nad obyčejným občanem, nebo vysokým státním úředníkem.

Fotovoltaické elektrárny, jejich boom v létech 2009-2010, mají dozvuky nejen finanční v miliardách korun, ale i v trestněprávní rovině. Díky státnímu zástupci Radku Mezlíkovi a následně NSZ Pavlu Zemanovi jsem se dostala do mlýnice „neposlušných“ vysokých státních úředníků, kteří odmítali odebírat licence solárním elektrárnám „na objednávku“, nikoliv v souladu s příslušnými zákony. Tito dva nebyli jediní ze státního zastupitelství, jejíž vyhrůžkám jsem v té době musela nejen já, jako předsedkyně ERÚ, čelit a kteří si přišli tzv. „kopnout“, jako například státní zástupce Kotas. O státním zástupci Střížovi, (jeden z kandidátů nahradit NSZ Pavla Zemana) se vyjadřovat v této souvislosti nebudu.

Na jednání (r. 2013) jsem se NSZ Pavlu Zemanovi snažila vysvětlit, že odebírat licence u elektráren, kde není jediný relevantní důvod zahájit obnovu řízení, kdy nám to příslušné zákony neumožňují, prostě není pro ERÚ přijatelné a já to nikdy dělat nebudu.