Bojujte dál, vzkazuje Evropa Ukrajině. V čím zájmu? Ivo Strejček skládá fakta

04.04.2025 22:45 | Monitoring

První měsíce po nástupu prezidenta Donalda Trumpa naznačují, že Evropa vstupuje do období zásadních geopolitických změn. Spojené státy ustupují z role bezpečnostního garanta a unie reaguje zbrkle – masivním zbrojením, centralizací moci a vytvářením tzv. koalice ochotných mimo struktury NATO. Česko přitom dál postrádá vlastní zahraničněpolitický směr a jen přejímá cizí zájmy. V takovém vývoji má premiér Petr Fiala výhodu – mezinárodní situace mu politicky nahrává, píše bývalý europoslanec a učitel Ivo Strejček v analýze na Institutu Václava Klause.

Bojujte dál, vzkazuje Evropa Ukrajině. V čím zájmu? Ivo Strejček skládá fakta
Foto: Archiv IS
Popisek: Ivo Strejček

První měsíce po vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách ukazují rychlý nástup nové zahraničněpolitické dynamiky. V Rijádu se nečekaně sešly vyjednávací týmy USA a Ruska na úrovni ministrů zahraničí. Jednání se přitom neomezila pouze na válku na Ukrajině, ale zasáhla širší spektrum celosvětových diplomatických otázek. Navzdory zděšení v západní Evropě si obě mocnosti podle všeho v některých ohledech porozuměly – a Spojené státy zvolily přístup, který sice nachází určité pochopení u Ruska, ale frustruje evropské spojence, uvádí Ivo Strejček.

Z této nové situace vyvstává celá řada otázek: co vývoj znamená pro Evropu, jaké dopady bude mít na Evropskou unii a jak by na něj měla reagovat Česká republika? Máme vůbec jako země odvahu přesně definovat náš národní zájem a jednat podle něj?

V kontextu zbrojních a obranných plánů Evropské unie přichází předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s plánem přezbrojení v hodnotě 800 miliard dolarů a návrhem na rozvolnění rozpočtových pravidel, aby bylo možné masivně investovat do výzbroje a podpory Ukrajiny. Český premiér Petr Fiala varuje, že pokud nechceme čelit agresivnímu Rusku přímo u našich hranic, je nutné zvýšit podporu Ukrajině a obranné výdaje až na 3 % HDP. Vnitro navíc posiluje tezi, že Spojené státy s Trumpem v čele ztrácejí zájem o východní Evropu – a odpovědnost za Ukrajinu přechází na Evropu samotnou.

Evropa bez Ameriky? Trumpův vzkaz vyvolal paniku, unie reaguje riskantně a bez strategie

Podle Iva Strejčka je hlavním poselstvím prvních měsíců po vítězství Donalda Trumpa zjištění, že Evropa se v konfliktu na Ukrajině pustila do mimořádně riskantní hry – a to bez jistoty, že za ní bude stát americká podpora. Zatímco Spojené státy signalizují ochotu ukončit své angažmá v poválečném bezpečnostním systému Západu, Evropa na tyto změny reaguje pohoršeně, emocionálně a bez strategického uvažování. Namísto racionální diplomacie volí moralizující politiku, která podle Strejčka dlouhodobě selhává.

„Neúspěch si ovšem evropské státy zjevně nepřipouštějí. Podnikají praktické kroky k jejímu vytvoření ,koalice ochotných' mimo strukturu NATO. Takové počínání Evropanů může posílit úvahy USA k opuštění aliance. Tyto úmysly jsou již z Ameriky slyšet,“ uvádí Strejček a dodává, že „koalice ochotných“ je výsledkem nerealistických slibů, které Evropa dala Ukrajině a nyní – v pasti vlastních slibů, se bezhlavě pouští do mimořádně riskantních rozhodnutí vedoucích na šikmou plochu ohromných zbrojních výdajů.

To je podle něj katastrofální strategie, která jako by nebrala v úvahu evropskou ekonomickou vyčerpanost a průmyslovou i technologickou zaostalost, do níž se Evropa dostala vinou dlouhodobého budování sociálního státu a nastolováním zničujících levicových aktivistických a konstruktivistických politik.

„Chce-li Evropa masivně zbrojit, znamená to konec s nesmysly typu Green Deal? Podle reakcí z evropských institucí je EU rozhodnuta pokračovat s experimenty typu Green Deal souběžně s gigantickými výdaji na zbrojení.

Masivní zbrojení s pokračováním projektu jako je Green Deal

Závěry, které Ivo Strejček z Institutu Václava Klause nabízí, jsou varovné. Evropa podle něj vstupuje do éry masivního zbrojení – a to paradoxně nikoli na úkor, ale souběžně s pokračováním projektů jako je Green Deal. Tato kombinace považuje za ekonomicky a politicky neudržitelnou. Očekávaná centralizace a unifikace Evropské unie se podle něj tímto vývojem výrazně urychlí, ale zůstává otázkou, zda je to v českém národním zájmu.

V silně proměnlivém mezinárodním prostředí vidí Strejček nebezpečí v tom, že Evropská unie i její členské státy postrádají skutečné vůdčí osobnosti, které by dokázaly realisticky číst světové dění. Obává se také rostoucí role Německa – ekonomicky oslabeného, ale s historickými sklony vést Evropu –, zejména pokud by k zbrojení došlo bez účasti Spojených států jako strategické protiváhy.

Evropa podle něj Ukrajině vysílá jediné poselství: „Bojujte dál.“ A klade otázku, zda je to skutečně rozhodnutí v zájmu obyčejných Ukrajinců, nebo spíše ve prospěch mocenských zájmů evropských elit.

Zároveň se obrací i k české politice: co by měla dělat v době, kdy se mění mezinárodní rozložení sil? Odpověď podle Strejčka není optimistická – ale je jednoznačná. Česká republika už dlouhá léta nemá vlastní zahraniční a bezpečnostní politiku. Místo toho se bez hlubší reflexe přizpůsobuje nejprve americkým, dnes evropským velmocím. „Dlouhodobě a nekriticky jsme vázali naši diplomacii na americké zahraničně-politické pozice, dnes je snadno „přeladíme“ na pozice západoevropských mocností s Německem v čele. Zůstaneme navenek ve vleku cizích zájmů už proto, že své politiky bojovat za české zájmy nemáme,“ upozorňuje.

Mezinárodní situace nahrává Fialovi. Opozice zůstává pasivní

S blížícími se parlamentními volbami v září se tak zřejmě válečný konflikt a mezinárodní otázky stanou hlavním volebním tématem. Mírové urovnání mezi USA a Ruskem možná přijde dřív, než si dnes umíme představit. Ale i pak bude podle Strejčka v české společnosti nadále převládat silné protiruské ladění.

„Bude-li dnešní parlamentní i neparlamentní opozice stále tak pasivní, jak je, může se opravdu stát, že Petr Fiala bude i po volbách skládat budoucí vládní koalici. Mezinárodní situace mu hraje do karet,“ uzavírá Ivo Strejček.

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Natálie Brožovská

PhDr. Jiří Horák, Ph.D. byl položen dotaz

S kým bysme měli vést válku?

Když se tak připravujeme na válku a chcete posílit rozpočet na obranu, proti komu myslíte, že bude válka vedena? Rusko proti všem? Ač je podle mě Putin šílenec, podle mě vzhledem k tomu, že jaké má problémy na Ukrajině, nemyslím, že by útočil na někoho dalšího, navíc třeba my. Jsme přeci v NATO, a t...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Diskuse obsahuje 3 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Klaus varuje, aby dožívající Fialova vláda něco neprovedla. Uvedl příklad

16:05 Klaus varuje, aby dožívající Fialova vláda něco neprovedla. Uvedl příklad

Německo je karikaturou demokracie – exprezident Václav Klaus zkritizoval ve vysílání XTV změnu němec…