Ztráta křesťanských sociálů jde především na vrub voličů, zklamaných zbabělou migrační politikou strany, jak ji reprezentuje spolkový ministr vnitra Seehofer. Většina z nich přešla k AfD. Ale CSU doplatila také na ztrátu kmenových voličů v důsledku silné vnitroněmecké migrace – v posledních asi 15 letech se z Bavorska do jiných spolkových zemí odstěhovalo asi 1,5 mil lidí a zhruba stejný počet se ze zbytku SRN přistěhoval.

Alternativa pro Německo se přehoupla těsně přes 10 % hranici, což je méně, než očekávala. Příčin je více. K hlavním patří frontální útoky všech ostatních stran, jakož i zdánlivý poklid na „migrační frontě“. Možná ale také přílišná opatrnost zemského vedení obávajícího se, aby se ostřejší rétorikou nestala pro média a kartelové strany ještě snazším terčem.

Vedle CSU je hlavním poraženým SPD, která s necelými 10 % skončila na potupném pátém místě. Je to další hřebíček do rakve někdejší velké „lidové strany“. Většina bývalých voličů sociální demokracie přešla k Zeleným, faktickým vítězům voleb. Skoro 18 % hlasů je jejich druhým nejlepším výsledkem vůbec po neskutečných 30 %, které získala před dvěma v Bádensku-Württembersku. Je to dokonce více, než se kdy podařilo Zeleným získat v ultraliberálním a superzeleném Berlíně. Triumf strany stvrdilo jasné vítězství nad CSU v Mnichově.

Extremistická strana Zelených se svým programem likvidace standardní rodiny, zrušení hranic a likvidace automobilismu je Němcům zjevně sympatická. Nevadí jim bizarní postavy v čele strany, které dlouhá léta hlásají pohrdání Německem a němectvím. Nevadí jim bratrské souručenství s násilnickými fanatiky z Antify. Nevadí jim nestoudnost, s jakou se před těmito volbami Zelení náhle „zmocnili“ pojmu vlast. Nevadí jim skandální výroky typu „Willkommenskultur je nejlepší ochranou před teroristy“ (K. Göring-Eckardtová).

Dlouhodobá rudozelená převýchova Němců nese zjevně stále své plody. Zdá se proto, že AfD narazila na západě SRN na hranice svých možností. Volební otřes, který by probudil Němce z jejich pasivního přihlížení katastrofální politice vládnoucího partajního kartelu, může přijít patrně pouze z východu. Nejbližší příležitostí budou trojí zemské volby v nových spolkových zemích v příštím roce.

Aleš Valenta

Psáno pro Institut Václava Klause.