Ten za dvě hlavní výzvy pro příští měsíce považuje boj proti terorismu a kontrolu situace na Ukrajině, kde se navzdory příměří znovu zintenzivnily boje na východě země mezi vládními jednotkami a separatisty v oblasti Doněcku a Luhansku.

Je poněkud paradoxní, že ještě před 15ti lety tehdejší Jugoslávie vyslání pozorovatelů OBSE na své území odmítala. Bylo to během otevřeného konfliktu v Kosovu mezi vzbouřenci z albánské UČK a jednotkami srbské policie. Teď Ivica Dačič, který tehdy angažmá OBSE vehementně odmítal, stejné organizaci předsedá. I to je znak značného posunu.

Srbsko bude přítomno setkání představitelů Ruska, Ukrajiny a proruských vzbouřenců. Jistou výhodou vyjednávací pozice Srbska je fakt, že země oficiálně směřuje k Evropské unii, nicméně zároveň zachovává silné vazby k Rusku a nepřipojilo se k sankcím vůči němu.

I když začínat předsednictví OBSE v momentě, kdy na Ukrajině znovu vypukly boje v oblasti Doněcku a diplomatická jednání, která měla probíhat v Astaně za účasti prezidentů Ruska, Ukrajiny, Francie, německé kancléřky Merkelové a separatistů zkrachovala, je šance na úspěch minimální.

Navzdory dohodám z Minsku se nepodařilo na východě Ukrajiny dosáhnout zastavení palby a trvalé příměří. Minský protokol byl uzavřen v září. Dodnes se ale nepodařilo plně uvést v život ani jediný z dvanácti jeho článků. Od počátku roku 2014 bylo během ukrajinského konfliktu zabito téměř 5 000 lidí a statisíce musely opustit své domovy. 

Separatisté chtějí nezávislost na Ukrajině. O jejich skutečných záměrech svědčí i to, že uspořádali volby do svých quasi institucí navzdory všem dohodám z Minsku. Splnit se zatím nepodařilo ani vytvoření dvacetikilometrové zóny bez těžkých zbraní.

Symbolem zmaru bylo definitivní zničení kontrolní věže ještě před rokem normálně fungujícího letiště Sergeje Prokofjeva v Doněcku, o které vedly vzbouřenci a ukrajinské síly dlouhé měsíce nikam nevedoucí boje. Separatisté chtějí státní suverenitu v rámci Ukrajiny.

A na to v Kyjevě nikdy nepřistoupí. A Moskva bude separatisty podporovat, ačkoli přítomnost ruských vojsk na ukrajinském území nepřizná. Rusko dlouhodobě tvrdí, že na inkriminovaných územích bojují výhradně dobrovolníci.

Ruská média oznámila oficiální vytvoření hnutí Antimajdan. Jeho deklarovaným cílem je zabránit výbuchu jakékoli revoluce podobné událostem na Majdanu v Kyjevě.

V čele hnutí stojí politici blízcí Kremlu a Putinově straně Jednotné Rusko. V řadách Antimajdanu jsou například Dmitrij Sablin, vůdce veteránské organizace Bojové bratrstvo, šéf proputinovského klubu motorkářů Noční vlci Alexandr Zaldostanov, nebo mistryně bojových umění Julia Bierežiková.

Srbsko se může předsednictvím v jediné mezinárodní organizaci, jejíž pozorovatelé na východní Ukrajině působí, zviditelnit. Nikoli tamní krizi bez aktivní účasti Ruska, Ukrajiny, Německa a Francie vyřešit. Na to je příliš slabý nejen Bělehrad, ale i celá OBSE. 

Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty  Publikováno se souhlasem vydavatele.